Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky
V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Tak tomu bylo u legendárního Popularu (později Škoda 1101), u sedanu Škoda 1200, u modelu Octavia i u líbivého kabrioletu Felicia.
Jenže na počátku šedesátých let už byly všechny tyhle modely poněkud zastaralé a v Mladé Boleslavi chystali novinku, představenou v roce 1964 pod názvem Škoda 1000 MB. Na svoji dobu to bylo poměrně moderní auto, které nabídlo takové „převratné“ novinky, jako byla možnost lůžkové úpravy sedadel, ostřikovač čelního skla, vnitřní osvětlení nebo větrání a topení s ventilátorem.
Motor vzadu až do 90. let
Znáte ji ze seriálu Sanitka. Upravená Škoda 1201 umí ještě dnes pěkně zahoukat
Pamatujete si na doktora Janderu v podání herce Jaromíra Hanzlíka ze seriálu Sanitka? Pokud ano, vzpomenete si určitě i na vůz, se kterým vyrážel do akce. Jeho Škoda 1201 dodnes stále jezdí.
Ta největší změna se ale odehrála v technickém uspořádání vozidla: po mnoha úvahách a jízdních zkouškách se v Mladé Boleslavi rozhodli pro automobil s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Tehdy se podobnou cestou vydaly i některé francouzské (Renault, Simca) nebo italské (Fiat) automobilky.
Jenže zatímco nejpozději v polovině 70. let se na Západě začala uplatňovat koncepce s motorem vpředu a pohonem předních kol, Škoda se své stále více zastarávající koncepce držela až do začátku 90. let díky modelovým řadám 100/110 a později 105/120.
Model Škoda 1000 MB se vyráběl do roku 1969 v různých modifikacích, celkem vzniklo 430 tisíc vozů. Pro automobilku v Mladé Boleslavi byl model 1000 MB přelomový i z jiného důvodu: kvůli jeho výrobě vznikla na svou dobu zcela moderní továrna, díky níž se v 70. letech podařilo výrazně uspokojit zájem obyvatel Československa o osobní automobil.
Na sraz milovníků automobilů Škoda 1000 MB, odehrávající se někdy v 60. letech, se vypravíme v dokudramatu scenáristy a režiséra Lubomíra Koníře. Účinkují František Mitáš, Petr Soumar a Lenka Schreiberová.
S historikem Milošem Hořejšem z Národního technického muzea v Praze si pak o Škodě 1000 MB povídal Pavel Hlavatý.
Související
-
Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.
-
Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu
V úterý 11. září 1951 odpoledne se na cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících mělo jít o běžnou cestu. Jenže úplně obyčejná cesta to nebyla.
-
Rok 1975: Výkladní skříně normalizace. Otevření obchodních domů Kotva a Máj
Československý normalizační režim se snažil uchlácholit občany, kteří měli ještě v paměti období roku 1968, zdánlivým materiálním dostatkem. Většina na to přistoupila.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka