Za podpis Charty 77 nebyl nikdo odsouzen?
Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického kriminálu? Anebo k tomu sloužily pouze paragrafy o výtržnictví a další zástupné momenty. Proč právě o takovém odsouzení mluvil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim?
Komunistický stát si nedával příliš práce či starostí s dodržováním mezinárodních smluv, které podepsal. Stejně tak ani s dodržováním svých vlastních zákonů. Čeho se vlastně obával?
Čtěte také
Snad jenom těch, kteří ho kritizovali, a tak se je snažil umlčet, a to jakýmkoliv způsobem – třeba i vězením nebo nucením k vystěhování ze země. A pak také reakce zahraničí. Proto bylo zahraniční vysílání, které o nepravostech komunistického státu a jeho totalitních praktikách informovalo, na předním místě tzv. nepřátel.
Politické procesy v období normalizace byly obvykle zastírány něčím jiným, třeba obviněním a následným odsouzením za výtržnictví, a to stačilo třeba jen zpívat písně s protisocialistickým obsahem, jak „všemoudrý režim“ usoudil.
Jako rána z čistého nebe
Rudé právo tehdy uvedlo, že se jedná o „protistátní, protisocialistický, protilidový a demagogický hanopis, který hrubě a lživě pomlouvá Československou socialistickou republiku a revoluční vymoženosti lidu“.
Komunistický ústřední výbor neprodleně zadal justici a prokuratuře úkoly a Státní bezpečnost začala plnit zadání. Pro signatáře to znamenalo další kolotoče výslechů, cely předběžného zadržení, vyhazovy z práce a další perzekuce.
Jistou zajímavostí je, že mezi prvními 242 signatáři jich bylo odhadem přibližně 40% z tehdejšího undergroundu. Mezi ně patřil také Jiří Chmel, který byl následně v roce 1978 odsouzen do vězení právě za to, že podepsal a organizoval další podpisy chartistického prohlášení. Ostatně právě na jeho případ upozornil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim.
Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová.
Související
-
Roky Charty 77: Bouřlivé diskuze chartistů
Charta 77 nebyla názorovým monolitem. Více se o tom dozvíte v repríze dvanáctého dílu cyklu dokumentárních pásem Roky Charty 77. Připravil Ivan Štern.
-
Roky Charty 77: Fejeton
Výrazným literárním projevem českého disentu v 70. a 80. letech byly fejetony. Kdo všechno fejetony psal, o čem a jaký byl jejich význam, o tom hovoří Ivan Štern.
-
Bývalí komunisté a Charta 77? Byli jsme rádi, že konečně dělají něco dobrého, vzpomíná farář Rejchrt
„Výtky, že věřící jsou fíkový list pro záměr bývalých komunistů dostat se znovu k moci, zaznívaly hlavně později. Když se hledala zdůvodnění, proč mít od Charty odstup.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
