Za podpis Charty 77 nebyl nikdo odsouzen?
Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického kriminálu? Anebo k tomu sloužily pouze paragrafy o výtržnictví a další zástupné momenty. Proč právě o takovém odsouzení mluvil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim? (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2016.)
Komunistický stát si nedával příliš práce či starostí s dodržováním mezinárodních smluv, které podepsal. Stejně tak s dodržováním svých vlastních zákonů. Čeho se vlastně obával?
Čtěte také
Snad těch, kteří ho kritizovali, a tak se je snažil umlčet, a to jakýmkoliv způsobem – třeba i vězením nebo nucením k vystěhování ze země.
A pak také reakce zahraničí. Proto bylo zahraniční vysílání, které o nepravostech komunistického státu a jeho totalitních praktikách informovalo, na předním místě tzv. nepřátel.
Politické procesy v období normalizace byly obvykle zastírány něčím jiným, třeba obviněním a následným odsouzením za výtržnictví, a to stačilo třeba jen zpívat písně s protisocialistickým obsahem, jak „všemoudrý režim“ usoudil.
Jako rána z čistého nebe
Rudé právo tehdy uvedlo, že se jedná o „protistátní, protisocialistický, protilidový a demagogický hanopis, který hrubě a lživě pomlouvá Československou socialistickou republiku a revoluční vymoženosti lidu“.
Komunistický ústřední výbor neprodleně zadal justici a prokuratuře úkoly a Státní bezpečnost začala plnit zadání. Pro signatáře to znamenalo další kolotoče výslechů, cely předběžného zadržení, vyhazovy z práce a další perzekuce.
Zajímavé je, že mezi prvními 242 signatáři jich bylo odhadem přibližně 40 procent z tehdejšího undergroundu.
Patřil mezi ně také Jiří Chmel, který byl následně v roce 1978 odsouzen do vězení jen za to, že podepsal a organizoval další podpisy chartistického prohlášení. Ostatně právě na jeho případ upozornil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim.
Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová.
Související
-
Bývalí komunisté a Charta 77? Byli jsme rádi, že konečně dělají něco dobrého, vzpomíná farář Rejchrt
„Výtky, že věřící jsou fíkový list pro záměr bývalých komunistů dostat se znovu k moci, zaznívaly hlavně později. Když se hledala zdůvodnění, proč mít od Charty odstup.“
-
Děti „třídních nepřátel“ komunisté nešetřili. Netradiční...
Jména těch, kteří se stali signatáři Charty 77 a sehráli v ní zásadní roli, jsou známá a dohledatelná. Ale jejich rozhodnutí se dotklo se všemi důsledky dalších lid...
-
Děti Charty: Placáky berte všechny, zněl příkaz estébáka
Během poslední zářijové soboty roku 1988 se lidé setkali u pomníku sv. Václava. Estébák Šípek měl svým povelem na mysli prof. Bedřicha Placáka a jeho dva syny, star...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
