Přes aktivity si děti zjišťují, co se v totalitě smí a nesmí, říká o festivalu Život za zdmi koreanistka Špitálníková

„Zároveň je tam spousta tváří těch, kteří severokorejský režim nepřežili, takže tam jsou oba dva póly, které Severní Korea má,“ dodává koreanistka.

Čtěte také

Špitálníková: Nevím, jestli Severokorejci v mé knize říkají na sto procent pravdu. A je mi to jedno

Cílí ale především na děti na základní škole. Jejich sekce zabírá polovinu z 1500 metrů čtverečních celkové rozlohy výstavy. Obsahuje řadu interaktivních expozicí, přibližuje. „Přes různé aktivity si tam děti zjišťují, co se v totalitě smí a co se v totalitě nesmí, je to skrze pohádku Tota Lítá, kterou jsem napsala.“

„Když tam teď jsem každý den a každé dopoledne se školami a s dětmi, tak je strašně krásné vidět, jak to děti začínají chápat, byť jenom pocitově. Ony nemusí vidět data nebo něco dalšího,“ říká.

Zmiňovaná kniha popisuje království panovníka Totáče, kde je všechno naruby. „Potom jim říkám, co se smí a co se nesmí v totalitě, a vlastně jenom skrze tady to to stačí,“ vysvětluje.

„Ony děti nepotřebují slyšet nějaké výklady, nějaké podrobnosti. Když se jenom zmíní, jak se chodí do školy, kde se smí a nesmí studovat, co se smí a nesmí nosit, že třeba v Severní Koreji není internet ani nejsou tablety,“ doplňuje.

Čas na sebe

Věnovat se tématu jako je Severní Korea není vždy psychické jednoduché. Své o tom ví i Špitálníková. 

Čtěte také

Sinolog: Čína těží z kolosálních narativních chyb USA, stírají se morální rozdíly

„Mám takové návaly, říkám tomu manické fáze, kdy mě to téma strašně baví a úplně jsem tím pohlcená, a pak mám fáze, kdy to nemůžu dělat, kdy zjistím, že potřebuju několik měsíců pauzu, abych se z toho nezbláznila,“ popisuje svůj pracovní režim.

Nejtěžší pro ni bylo vždy zpracovávání materiálů: „Když nahrávám rozhovory, tak je to v pořádku, ale pak, když je zpracovávám, takové ty první přepisy, kdy na to mám čas a opravdu se do toho zažeru, tak to je pro mě vždy nejtěžší.“

I proto se teď rozhodla uspořádat festival. „Mám pocit, že to potřebuju zase dělat chvilku pro sebe, že jsem teď dělala strašně rozhovorů, edukace na školách, a že je potřeba se vrátit zase ke mně a dělat si to sama pro sebe, aby mi to dávalo smysl,“ přiznává.

Jak se v Severní Koreji nahlíží na homosexualitu? A jak tam vypadá vzdělávání? Poslechněte si Osobnost Plus s koreanistkou a autorkou Ninou Špitálníkovou. Moderuje Světlana Witowská.