Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Černý pátek nebyl jen ekonomickou tragédií. Ohrozil samu existenci Československa, soudí historik
Do Československa přišla krize s jistým zpožděním, důsledky ale byly hrozivé. Postiženy byly především pohraniční oblasti s velkým množstvím německého obyvatelstva.
-
Jak komunisté řídili média? Svobodu tisku uznáváme, ale má svoje hranice, prohlašoval Husák
Žonglování se slovy „cenzura“ nebo „svoboda médií“ je všudypřítomné, i když žádná státní cenzura neexistuje. Úplně jiné to ale bylo v komunistickém Československu.
-
Příběh prvorepublikové atletky Zdeny Koubkové, která se stala mužem. Její rekordy byly vymazány
Ženský sport v období první republiky byl do jisté míry na okraji zájmu společnosti, stejně jako tomu bylo v dalších státech. Ženy se přece měly zabývat jinou prací.
-
Helsinská konference ovlivnila i kulturu. Dodala autorům odvahu a pro ideology to byl děs, míní Just
Helsinská konference ovlivnila kromě mezinárodních vztahů i kulturu, i když to podle slov hosta pořadu teatrologa Vladimíra Justa nebylo prvoplánové. Jak to bylo doopravdy?
-
Nechal Masaryk střílet do dělníků? Je to historická hloupost a propaganda, konstatuje historik
T. G. Masaryk byl bezpochyby mimořádnou osobností. Zakladatel Československa a první prezident je dodnes inspirací. A přece se stal terčem jednoho z mýtů…
-
Helsinská konference byla předpokladem ke vzniku Charty 77, míní historik Stehlík
Když pak byla v srpnu 1975 podepsána tzv. Helsinská dohoda, nezdálo se, že by to bylo něco převratného do budoucna. Pomohla ale sjednotit do té doby roztříštěnou opozici.
-
Jak se helsinská konference stala problémem. „Přispěla k pádu komunistických států,“ soudí historik
Komunisté se radovali, že na konferenci v Helsinkách dosáhli svého, brzy se ale objevil problém: mezinárodní volání po dodržování lidských práv. Jak to bylo doopravdy?
-
Půlstoletí od helsinské konference: Řešila jen mezinárodní vztahy, nebo měla širší dopad?
Helsinky se 1. srpna 1975 staly centrem pozornosti. Sjeli se tam představitelé 35 států, aby podepsali závěrečný dokument Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
-
Stáli policisté v „devadesátkách“ vždy na straně zákona? Poslechněte si dobové kriminální případy
Devadesátá léta minulého století bývají leckdy pejorativně nazývaná „devadesátky“. Souvisí to s velmi zjednodušeným hodnocením, že se mohlo takřka cokoliv. Opravdu?
-
Ekologové přispěli k pádu komunismu. Bylo to i téma na tribunách po 17. listopadu, říká historik
V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Nespokojenost lidí přerůstala v demonstrace.
