Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím?
Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími, a pak přišlo jeho rozdělení. Bylo to neštěstí?
-
Chartu 77 nepodepisovali pouze disidenti, ale třeba hodinář z Opočna, říká historik
Po několika letech normalizace se komunistům stal „malér“. Na scéně se totiž objevila Charta 77 se svým prohlášením z ledna 1977.
-
Kdo na koho v Československu doplácel? Jsou to hloupé diskuse a nikam nevedou, tvrdí historik
O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. Kdo na rozdělení doplatil?
-
Nejen Seifert. Máme i další zapomenuté rodáky s Nobelovou cenou, vysvětluje historik Stehlík
Od roku 1895 se Nobelovy ceny udělují v pěti kategoriích – od vědeckého výzkumu, technických objevů či přínosu lidstvu. Kdo byli Berta Suttnerová, manželé Coriovi?
-
Hvězda z Mnichova. Osudové ženy: Rozina Jadrná Pokorná
Rozhlasová moderátorka Radia Svobodná Evropa Rozina Jadrná Pokorná prožila téměř celý život v exilu. I přesto si dokázala získat srdce tisíců československých posluchačů.
-
R. A. Dvorský byl odsouzený jen za to, že se stal symbolem první republiky, myslí si historik
Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Proč byl ale souzen a odsouzen?
-
Léto s Krylem: Byl to vizionář, nebo kverulant?
Písničkář, satirik, básníka a nejslavnější představitel československého protestsongu 60. let. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968 i exilu s veškerou tou tísní.
-
Básník Vítězslav Nezval. Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník?
Jednou z největších postav naší literatury je Vítězslav Nezval. Jeho dílo je rozsáhlé, psal od první republiky a byl protěžovaný i komunisty.
-
Nezištný zachránce dětských životů – to byl Přemysl Pitter. Pečoval o malé Němce, Čechy i Židy
Československý duchovní myslitel, kazatel a neúnavný pomocník všem trpícím. Dočkal se za své zásluhy ocenění? Po tom pátrá další díl cyklu Jak to bylo doopravdy.
-
„Co jsme kde přehlédli?“ Nacistická cenzura doběhla i novináře-kolaboranty, popisuje historička
Problémem bylo třeba i to, že nad nařízením říšského protektora byla vytištěna báseň dne, na druhé straně pak vtip a pod ním inzerát lékaře pohlavních nemocí.