Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím?
Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími. Spočítat roky svobodného demokratického státu je poměrně jednoduché. Jistou ironií může být to, že v historii státu jich byla pouze menšina. A pak přišlo rozdělení Československa. Bylo to historické neštěstí?
V prosinci roku 1992 napsal publicista Pavel Tigrid komentář pod názvem Sbohem, republiko! V něm mimo jiné uvedl: „Měli jsme totiž Československých republik několik, lepších, horších i takových, na které by asi opravdu bylo lepší zapomenout.“
Existoval československý národ?
Rychlým pohledem do minulosti se nám může vybavit dvacet let nového státu, tedy takzvaná první republiky, pak období 2. světové války s existencí samostatného Slovenského štátu a Protektorátu Čechy a Morava.
Následovalo krátké poválečné období v okleštěné demokratické podobě a po únoru 1948 dlouhá desetiletí komunistické vlády, která končí spolu s léty osmdesátými.
Diskuse nad vzájemnými vztahy Čechů (mezi které v obecné rovině zahrnujeme také obyvatele Moravy a Slezska) a Slováků se vedly po celou dobu existence státu, někdy s většími, jindy s menšími emocemi a argumentací. Otázkou zůstává, zda vůbec československý národ, jak ho prvorepubliková ústava kodifikovala, existoval, nebo zda to bylo pouze účelové řešení mnohonárodnostního státu.
Konec vlády KSČ a rozdělení státu
Listopad 1989 znamenal zcela zásadní změnu nejen pro politické uspořádání Československa, ale také otevřel debatu, která nakonec vedla k rozdělení státu. Poslední tečkou za dlouhými vyjednáváními politických reprezentací České i Slovenské republiky, které ilustrovaly svými rozdíly také rozdílné představy o tom, zda společný stát vůbec může existovat, přinesl 25. listopad 1992.
Poslanci tehdejšího Federálního shromáždění schválili Ústavní zákon o zániku České a Slovenské federativní republiky, jak se tehdejšího Československo oficiálně jmenovalo, a od 1. ledna roku následujícího vznikly dva samostatné státy.
Jak s jistým odstupem vnímat právě tuto událost? Bylo to opravdu historické neštěstí? Ilustrací nejen tehdejší atmosféry mohou být rozhlasové archivní ukázky, které spolu s názory některých tehdejších aktérů v pořadu znějí.
Poslechněte si reprízu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
