Život v protektorátu: Faráři proti totalitě. „Pro nacisty byla církev nepřítel číslo 2, hned po Židech,“ říká historik

„Nacisté i komunisté využívali náboženské rituály, ale přetavily je ve své vlastní politické náboženství,“ říká host pořadu historik Stanislav Balík a dodává: „Ale v cestě jim stálo opravdové náboženství, které stálo životy tisíce farářů, řádových sester i samotných věřících. Pro nacisty byla církev nepřítelem číslo 2, hned po Židech.“ 

Zavražděný lidický farář

Nacistická okupace našeho území přinesla perzekuce a zatýkání řady lidí, početnou byla skupina kněží. Záminky byly jednoduché: čtení pastýřských listů, pozdrav „Pochválen buď Ježíš Kristus“ místo oficiálního nacistického pozdravu nebo křty židovských spoluobčanů.

Čtěte také

Blahořečení faráře Štemberky? Poslední lidický páter věděl, že se „něco chystá“, přesto zůstal

„Záminky to byly často jen formální, ale nacisté věděli, kdo je jejich nepřítelem, a ve skutečnosti šlo o to, jak ze hry vyřadit bojovníka o lidskou duši,“ dodává historik Balík. Symbolem nacistických zrůdností se stala středočeská obec Lidice. Mezi zavražděnými byl i místní farář Josef Štemberka.

„V tu dobu mu bylo 73 let a v Lidicích prožil 33 let. V oněch červnových dnech už tam ani neměl být, měl být na odpočinku,“ říká Balík a dodává: „Jako dobrý pastýř nechtěl místo opustit a to, co se stalo, bylo porušení všech dosavadních norem.“ Mohli bychom konstatovat, že to byla naprosto nevinná oběť.

Vězeň obou totalit

Jiný příběh měl za sebou duchovní Oldřich Koutný z Bludova na severní Hané. „Mladý kněz, který tam působil od roku 1939 a spolu s farářem Dřímalem se zapojil do protinacistického odboje: podporovali partyzány, ukrývali parašutisty. Zatčeni byli roku 1944,“ popisuje historik.

Čtěte také

Historik Majewski: Nebýt nacistické invaze, Československo by se proměnilo v regulérní fašistický stát

Oldřich Koutný koncentrační tábor, na rozdíl od faráře Dřímala, přežil a v Bludově se po pár letech dostal do střetu s další totalitou. Tentokráte komunistickou, která chtěla církev dostat do služby režimu. Sled absurdních udání na faráře Koutného potvrzuje, že se postavil do čela protikomunistického odboje v obci.

„Souviselo to s jeho velikou morální autoritou,“ konstatuje Stanislav Balík a dodává: „Státní bezpečnost hledala způsoby, jak ho dostat z obce. V prosinci 1950 byl zatčen, rozsudek nad ním byl vynesen v listopadu 1951.“

Celých šest let strávil ve vězení, ztratil občanská práva a propadnul mu veškerý majetek. Po propuštění pracoval jako dělník v pivovaru a ve svých 56 letech v důsledku obou věznění předčasně umírá.

Justiční vražda

O život přišel v důsledku komunistického režimu také jednatřicetiletý farář Jan Bula z Rokytnice nad Rokytnou na Třebíčsku, který se stal symbolem mučednictví. „V místech, kde působil, byl velmi oblíben, a to především mezi mládeží,“ říká Balík.

Čtěte také

Život v protektorátu: Byli četníci oporou nacismu, nebo se zapojili do odboje?

Trest přišel velmi rychle: justiční vražda. Obětí se vedle něj stali také faráři z okolí František Pařil a Václav Drmola – zneužit byl tzv. babický proces. Estébáky nastražená provokace měla krutý závěrečný účet. 

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy – zda se faráři nepostavili i s nasazením vlastních životů proti totalitě, host pořadu historik Stanislav Balík odpovídá: „Mnozí z nich se naprosto vědomě postavili proti bezbožnému nacismu i komunismu.“  

Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy, který je součástí březnového cyklu Život v protektorátu. Každé pondělí a úterý po 20. hodině ho můžete slyšet v pořadech Jak to bylo doopravdy a Ex libris.