Marná lásky snaha. Záchrana Československa, obavy z jeho rozdělení a proměny odkládaného referenda

V posledních měsících roku 1992 bylo referendum (či spíše manipulace s ním) vnímáno jako nekalý politický nástroj či obstrukční prostředek. Důvodem byla neschopnost jasně formulovat otázku, a také načrtnout následné kroky, podle možných variant výsledků.

Čtěte také

„Pomlčková válka“ o názvu republiky opravdu stála na začátku rozpadu Československa, hodnotí historik Tůma

Volební vítězství HZDS na Slovensku a drtivá porážka tamních profederálních sil či různé podoby slovenské emancipace neumožňovaly v zásadě žádný konsensus.

Ba ani kompromis, který by zajišťoval existenci opravdu funkčního společného státu, což vedlo i k nesporným tragédiím.

Jozef Aszmongyi, Slovák bydlící v Nymburce, se na podzim 1992 upálil na protest proti rozdělení Československa. O jeho činu informovaly sdělovací prostředky jen velmi okrajově.

Komplikovaný život v rozdělené obci

Obavy občanů z rozdělení státu velmi jasně vyjadřuje sociologická sonda, ve které hovoří prostí lidé z česko-slovenské pohraniční obce Sidonie, kde nová státní hranice vedla uvnitř vesnice, a dokonce se ještě složitě vlnila.

Čtěte také

Rok 1990: Pomlčková válka. Československá, Česko-slovenská nebo Česká a Slovenská federativní republika?

Jak se ukázalo, obavy byly opodstatněné, protože soužití v rozdělené obci bylo opravdu velmi komplikované. Teprve v roce 1997 byla mezi ČR a SR provedena výměna území a obec Sidonie dnes leží celá na českém území.

Také další sociologická šetření, stejně jako nejrůznější ankety, vyjadřovaly názory nejrůznějších sociálních skupin i jednotlivců na rozdělení státu, uspořádání referenda či vrcholné politické představitele.