„Pomlčková válka“ o názvu republiky opravdu stála na začátku rozpadu Československa, hodnotí historik Tůma

Když 23. ledna 1990 projednával československý parlament návrh zákona o odvolání zkompromitovaných poslanců, objevil se nečekaně v pracovně Alexandera Dubčeka prezident Václav Havel. Následně před poslanci vystoupil, přestože s tím nikdo předem nepočítal. Řekl, že je potřeba změnit název republiky, státní znaky a název armády. Vypadá to v době tehdejší překotných změn jako maličkost, brzy se ale ukázalo, že to byl problém. Tek tehdy začala takzvaná Pomlčková válka.

Prezident měl a má dodnes právo v parlamentu promluvit, kdykoli o to požádá. Bylo to ale jen měsíc od zvolení Havla prezidentem a dva měsíce po listopadu 1989.

Účinkuje: historik Oldřich Tůma
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

„Doba, kdy mohl někam vlétnout a všichni mu to schvalovali, už ale byla ta tam. Navíc už šlo o předvolební období, takže se strany snažily získávat podporu u veřejnosti,“ vysvětluje host pořadu historik Oldřich Tůma.

Havlův návrh, aby název státu zůstal stejný a pouze se vypustilo slovo „socialistická“ vzbudil nečekané reakce. Tehdy se o tom ani nehlasovalo a dnešním pohledem jde říct, že prezident Havel tehdy utrpěl první porážku.

Čtěte také

Především ze Slovenska se rychle objevily kritické reakce, do diskuse se zapojili vedle politiků také lingvisté, heraldikové a historikové a také veřejnost. Telefony drnčely, doručovány byly petice občanů. „Byl to dobový zásadní problém, který reprezentoval postavení Slovenska ve společném státě či jeho budoucí samostatnost,“ vysvětluje Tůma.

„Téma výrazně rezonovalo na Slovensko, v českých zemích spíše s ironickou distancí, ale bylo to něco, co oba národy oddělovalo, přitom to ale nečekal nikdo. Mezi úkoly typu ,dekomunizace‘ se objevil problém, a na obou stranách si lidé stěžovali, že neexistuje porozumění pro toto téma.“

Havel je donutil k dohodě

V polovině března se nové možné návrhy názvu společného státu začaly projednávat v poslaneckých klubech. Prezident posléze navrhl název Republika česko-slovenská (s pomlčkou). Při hlasování 20. března 1990 ale neprošel. Další návrhy pak byly od poslanců s lehkými obměnami, své další přihodil i prezident. A napětí se stupňovalo.

Po dalších neúspěšných pokusech o přijetí některé z navrhovaných variant došlo k jednání až divadelnímu: Prezident Havel si do Lán pozval úplnou reprezentaci obou republik. Měl plán, že nikdo neodejde, dokud se nedomluví. „U dveří opravdu stály dámy s kolty,“ upřesňuje Tůma.

Čtěte také

Nakonec vzniklo šest různých variant, hlasováním federálního parlamentu 20. dubna 1990 pak stát dostal název Česká a Slovenská Federativní Republika, ve slovenském překladu pak Česká a Slovenská Federatívna Republika.

Na otázku, zda pomlčková válka byla předzvěstí rozpadu Československa, Oldřich Tůma odpovídá: „Ano byla. Od té doby se po další dva roky táhl problém vztahů mezi Čechy a Slováky, v nejrůznějších podobách, jednání o kompetencích národních vlád, zřízení samostatné národní centrální banky, samostatné slovenské armády, téma slovenského nacionalismu či národní emancipace už nikdy nezmizelo. Skončilo až rozdělením státu za necelé dva roky.“

Celý pořad najdete v audiu.

Spustit audio

Související