Redaktorka a moderátorka. Na Českém rozhlase Plus se podílí na vysílání Ranního a Odpoledního Plusu a připravuje pořady Ex libris a Studio Leonardo. Podílela se na sérii Střepy – rozhovory o válce s předními českými spisovateli a spisovatelkami.
Do Českého rozhlasu nastoupila v roce 2007 na stanici Český rozhlas 6 (dříve česká redakce Rádia Svobodná Evropa), kde se věnovala zejména otázkám migrace, každodenní ekonomiky a ekonomie a historie (pořady Zaostřeno na cizince, Člověk a trh, Hovory o Evropě a Historie věčně živá).
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a anglistiku-amerikanistiku a dánštinu na Filozofické fakultě UK a na Kodaňské univerzitě.
V rámci studií a projektu GAUK pobývala také v Argentině. Absolvovala několikatýdenní stáž v BBC World Service v pořadu World Have Your Say a v dánském listu Weekendavisen. V roce 2023 získala stipendium Fulbrightovy komise na Tulane University v americkém New Orleans, odkud pro posluchače Plusu připravila sérii pořadů o stále citelnějších dopadech změny klimatu a o reakcích místních obyvatel na ně.
Ocenění: Národní vítězka Ceny Evropského parlamentu (2011), Novinářská křepelka (2013), nominace na Novinářskou cenu v kategorii Solutions Journalism (2017).
Kontakt: daniela.vrbova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Neklidná Gruzie: zpět do náručí Moskvy?
Gruzínci se od jara 2024 bouří kvůli sílícímu ruskému vlivu v zemi. Jak se projevuje a odkud pramení? A může ho někdo v říjnových parlamentních volbách zastavit?
-
Cílem hodnocení je formovat, ne držet v šachu známkami, vysvětluje expert
Reparát hostí Karla Starého z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michala Orsága ze vzdělávací organizace Edukační laboratoř.
-
Mezi školami a ministerstvem je ohromná díra. Potřebujeme pomoc od regionů, žádá Hřebecký z EDUinu
Ředitel nebo ředitelka školy často spravují neobyčejný cirkus. Co jim může pomoct? V podcastu Reparát odpovídá programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
-
Radikální zlom. Vydrží Němcům zmrazení vztahů s Moskvou?
V roce 2022 vyhlásil kancléř Olaf Scholz „Zeitenwende“ – historický obrat. Proč? A jak dlouho potrvá? Odpovědi hledá podcast Na Východ! a novinář Daniel Brössler.
-
„Nemysleli si, že tu budou tak dlouho.“ Ukrajinští žáci v Česku se potýkají s jazykem i systémem
„Osvojit si akademický jazyk trvá pět až sedm let,“ připomíná v pořadu Reparát ředitelka neziskové organizace Meta Zuzana Papáčková.
-
„Chtěla jsem to co všichni – lepší život.“ Martínez v reportážní knize Bestie míří s migranty do USA
Migrace je v USA oblíbené předvolební téma. Jaké bývá rozhodnutí opustit rodinu a jak těžká je cesta za snem? To píše Óscar Martínez v knize Bestie. Na migrantech nesejde.
-
Síkelovo portfolio není dost silné, vadí ANO. „Může řešit surovinovou nezávislost,“ zdůrazňuje ODS
Mezinárodní partnerství je pro Česko velice atraktivní portfolio a nejsilnější, které kdy Česká republika měla, prohlásil budoucí eurokomisař Jozef Síkela (STAN).
-
Expert: Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám
„Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti. Prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ míní šéf Centra pro demokratické učení.
-
Pozor, je to past! Kdo nejvíc těžil z rusko-americké výměny vězňů?
Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Kdo byli?
-
Děti nevidí, že ten druhý je „postiženej“, dokud jim to neřeknou dospělí, říká o inkluzi poradkyně
„Ze studií vyplývá, že společné vzdělávání nemá vliv na kognitivní výsledky většinových žáků, ale naopak silně rozvíjí její socioemoční dovednosti,“ tvrdí Lenka Hečková.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »