V Českém rozhlase Plus se podílí na vysílání Ranního a Odpoledního Plusu a připravuje pořady Na Východ!, Reparát, Ex libris a dříve také Studio Leonardo.
Podílela se na sérii Střepy – rozhovory o válce s předními českými spisovateli a spisovatelkami.
Do Českého rozhlasu nastoupila v roce 2007 na stanici Český rozhlas 6 (dříve česká redakce Rádia Svobodná Evropa), kde se věnovala zejména otázkám migrace, každodenní ekonomiky a ekonomie a historie (pořady Zaostřeno na cizince, Člověk a trh, Hovory o Evropě a Historie věčně živá).
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a anglistiku-amerikanistiku a dánštinu na Filozofické fakultě UK a na Kodaňské univerzitě.
V rámci studií a projektu GAUK pobývala také v Argentině. Absolvovala několikatýdenní stáž v BBC World Service v pořadu World Have Your Say a v dánském listu Weekendavisen. V roce 2023 získala stipendium Fulbrightovy komise na Tulane University v americkém New Orleans, odkud pro posluchače Plusu připravila sérii pořadů o stále citelnějších dopadech změny klimatu a o reakcích místních obyvatel na ně.
Ocenění: Národní vítězka Ceny Evropského parlamentu (2011), Novinářská křepelka (2013), nominace na Novinářskou cenu v kategorii Solutions Journalism (2017).
e-mail: daniela.vrbova@rozhlas.cz
Všechny články
-
BONUS: Lukašenko jako sonda pro americko-ruská jednání o příměří?
Jaký cíl mají americké schůzky v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem? Můžou pohnout s dojednáním konce války na Ukrajině?
-
Nebát se chyb a učit se z nich. Normalizace chybování učitelů i žáků může být cestou k větší jistotě
„Proces chybování je třeba normalizovat jak u učitelů, tak u žáků,“ zdůrazňuje v pořadu Reparát Pavel Bobek, učitel a autor knihy Učitelství jako řemeslo.
-
Češi kradou, Němci víc, diktoval Masaryk. Jak ale dějiny vnímali Sintové? ptá se historička Čapková
„Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,” říká historička Kateřina Čapková z Katedry Blízkého východu na FF UK.
-
Za dinosaurem do Běloruska. Co pomohlo tamní opozici?
Odhaduje se, že v běloruských věznicích se momentálně stále nachází víc než tisícovka politických vězňů. Na Východ! přináší příběh jednoho z nich, Pavla Mažejky.
-
Sociolog: Až 20 procent Čechů nepodporuje demokracii. Prokremelský narativ je pro ně často vzpourou
Asi 102 tisíc lidí si přišlo připomenout události 17. listopadu na Národní třídu v Praze. Jako každý rok vyvolaly bouřlivé reakce příchody některých politiků.
-
BONUS: Když korupce zabíjí. Co odhalila ukrajinská operace Midas o prezidentu Zelenském?
Ukrajinou hýbe kauza rozsáhlé korupční struktury kolem společnosti Energoatom. Jejím hlavním organizátorem je zřejmě Timur Mindič, blízký spojenec ukrajinského prezidenta.
-
Když drony útočí. Jak blízko se dostanou novináři ke kill zóně na Ukrajině?
„Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to mění,“ popisuje Darja Stomatová.
-
Jak učit o klimatické krizi? Nejlepší je dětem ukázat, že mohou věci kolem sebe ovlivnit
Co by měly děti a mladí lidé vědět o změně klimatu? V podcastu Reparát rozebírá téma klimatické krize a úzkosti Martin Kříž z projektu Učíme o klimatu.
-
Situace v Súdánu se bude jen zhoršovat. Na hranicích je osm milionů lidí, varují Lékaři bez hranic
Boje o súdánské město Fášir vyústily ve zvěrstva a možné válečné zločiny, vyplývá z úterního varování vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
-
K učení se potřebujeme cítit v bezpečí. Teprve pak můžeme přijímat informace, říká kanadská expertka
„Pokud se cítíme v bezpečí, můžeme zkoušet nové věci. Nezávislost rozvíjíme díky tomu, že víme, že se o někoho můžeme opřít,“ je přesvědčená Tamara Neufeld Strijack.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »