David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Západní absurdita je mi milejší než východní. Komunisté perou umělcům mozky, tvrdil Jiří Voskovec
„Já byl vlastně v exilu odjakživa, nikdy jsem docela nepatřil tam, kde jsem byl. Jako by se mi pořád stýskalo po nějaké době, po nějakém místě,“ prohlásil v roce 1974.
-
Zdeněk Rotrekl – básník proti ráji pozemských hovad
„Tolik desetiletí píšu verše – a nevím, kdo je bude číst,“ povzdechl si v roce 1988 brněnský básník Zdeněk Rotrekl v článku, který vyšel v exilovém Svědectví.
-
Režisér František Čáp. Babičku mu šestkrát zakázali a po sedmé povolili
„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká Babička Barunce v klasickém literárním díle. Režisérovi Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz.
-
Kdo vlastně byl Vítězslav Nezval?
Barvitá obraznost a hudebnost. Hravý poetismus, trsy fantazie i spojování zdánlivě neslučitelného. Ale také jazyková lehkost a nevyčerpatelná produktivita.
-
Dvě stě tisíc lidí na Václaváku? To jsme v pr*eli, řekl prý ideolog Fojtík, rezignoval a režim padl
Málokterý politik před rokem 1989 nudil posluchače svých projevů tolik, jako vrchní ideolog Jan Fojtík. Měl přitom pod palcem dohled nad vědou, kulturou a školstvím.
-
Rok 1945 a popravy německých civilistů na našem území aneb Příště je zahrabejte líp
K největším masakrům patří případ z Postoloprt na Lounsku, kde bylo v červnu 1945 postříleno několik stovek německých civilistů.
-
Masakr v Postoloprtech? Německé ženy a děti poslala naše armáda do táborů, muže ale postřílela
Před 80 lety, respektive 4. června 1945 postříleli vojáci tehdejší Československé armády nejméně 763 civilních obyvatel německé národnosti. Proč?
-
Proč uprchl poslední íránský král? Složitými dějinami země s íránistkou Zuzanou Kříhovou
Írán býval až do 70. let minulého století monarchií. Naposledy, mezi lety 1941 až 1979, stál v čele dynastie Muhammad Rezá Šáh Pahlaví.
-
Velitelé. Zapomenutí hrdinové to neměli lehké na východní frontě druhé světové války ani později
Po roce 1948 byl východní odboj glorifikován, ani to ale některé veterány neuchránilo od pronásledování a věznění. A po listopadu 1989 byli zase vnímáni jako komunisté.
-
Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec
Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo na mnoha místech.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »