Co dělám v rozhlase:
Pečuji o papírové archivní bohatství Českého rozhlasu, to znamená, že například spravuji a pořádám archivní fondy osobností, které působily v Rozhlase od jeho vzniku, tedy za uplynulých více než sto let. Toto archivní bohatství také zpracovávám do různých rozhlasových pořadů. Dále zajišťuji rešerše a zodpovídám dotazy pro odbornou veřejnost.
V Rozhlase jsem začínal jako editor proudového vysílání na stanici Český rozhlas Plus. Zastával jsem také pozici dramaturga vědecké redakce. Pro stanici Český rozhlas Dvojka píšu již řadu let scénáře k rozhlasovým pořadům. U příležitosti stého výročí Českého rozhlasu jsem spoluorganizoval konferenci „Sto let rozhlasu, sto let zvuku“. Jsem editorem sborníku Svět rozhlasu.
Před rozhlasem:
Vystudoval jsem kulturní historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Mou specializací je historie 20. století se specializací na baltistiku. Jsem autorem, spoluautorem a editorem mnoha odborných publikací z oblasti moderních dějin. Měl jsem tu čest být několik let šéfredaktorem časopisu Přítomnost. V letech 2010-2016 jsem byl vedoucím oddělení novodobých českých dějin v Národním muzeu v Praze. Jsem proto autorem a spoluautorem několika velkých výstav v Národním muzeu a v Národním památníku na Vítkově. Práce editora Hospodářských novin mě přivedla do Českého rozhlasu.
Ve volném čase:
Čtu knihy, o kterých hovořím ve vysílání Českého rozhlasu Plus v rubrice Kniha dne, v pořadu Knížky Plus nebo na ně píšu recenze. K mým velkým koníčkům patří bojové sporty, dnes již po hříchu jen pasivně.
Všechny články
-
Bartolomějská noc. V dějinách Francie je zapsána černým písmem. Zemřelo při ní až 3000 hugenotů
Během noční vigilie, římskokatolické oslavy svátku svatého Bartoloměje, začalo v Paříži vraždění špiček hugenotů v čele s admirálem Gaspardem de Coligny.
-
23. Město tří kultur aneb Pražská německá literatura
Německy psaná literatura patřila k Praze zcela přirozeně. Za necelých padesát let mezi roky 1890 a 1939 zrodila pražská německá literatura sbírku mnoha velkých talentů.
-
17. Avantgarda. Devět sil nového umění
Po zániku Rakouska-Uherska vznikly nejen nové státy, ale i nové umění. I v rodícím se Československu se začala formovat nová kulturní síla: avantgarda!
-
Archiv Českého rozhlasu se během Mezinárodního dne archivů otevřel veřejnosti
9. června 2025 se během Mezinárodního dne archivů zpřístupnil veřejnosti Archiv Českého rozhlasu. Komentovaných prohlídek se zúčastnilo přes šedesát návštěvníků.
-
14. Československý Orient aneb Podkarpatská Rus
Po první světové válce došlo k zániku velkých monarchií. To přineslo emancipaci mnoha národů. Jedním z nich byli Rusíni, kteří se připojili k nové Československé republice.
-
Archiv Českého rozhlasu se 9. června otevře veřejnosti
U příležitosti Mezinárodního dne archivů se pro zájemce z řad veřejnosti zpřístupní Archiv Českého rozhlasu.
-
Archiv Českého rozhlasu se 9. června otevře veřejnosti
U příležitosti Mezinárodního dne archivů se pro zájemce z řad veřejnosti zpřístupní Archiv Českého rozhlasu.
-
6. Generál, který porazil Poláky aneb Sedmidenní válka
Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska o Těšínsko, který vyústil až ve vojenský střet.
-
5. Boj o Slovensko aneb Jak se dělá hranice
Hranice nové Česlovenské republiky z října 1918 bylo nutné potvrdit i silou vojska. V dnes už zapomenuté válce o Slovensko nakonec proti sobě stálo přes 120 000 vojáků.
-
2. Fotograf a malíř legií. Příběh Františka Parolka
Národní hrdost a bratrství přivedly do československých legií v Rusku tisíce vlastenců. Jejich hrdinství i krkolomnou cestu domů fotograficky zaznamenal František Parolek.