Byla to láska na první pohled. Co prožívala Josefa Slánská poté, co jí popravili manžela?
V těchto dnech uplyne už 73 let od smrti klíčového představitele Komunistické strany Československa Rudolfa Slánského. Byl odsouzen k trestu smrti ve vykonstruovaném procesu koncem roku 1952. Připomene ho repríza pořadu Portréty z roku 2007, která se věnuje Slánského manželce Josefě. Její život rozebírá publicistka Zuzana Marková.
Čtěte také
Za velké ideály se občas musí zaplatit velká cena. Tohle určitě mnohokrát napadlo ženu, která část života obětovala komunistické straně. Ta jí v roce 1952 připravila o manžela, ale nikoliv o víru v sociálně spravedlivý ráj na zemi.
V ten věřila do poslední chvíle. Josefa Slánská, stalinistka i chartistka, žena, která podle některých historiků až osudově minula okamžik, kdy mohla prohlédnout a přiznat si pravdu o sobě, o svém muži a o komunismu.
Láska na první pohled
Narodila se do chudých poměrů v Praze Krči jako čtvrté dítě. Otec a bratři neměli práci, takže rodinu živila matka, která dělala různé pomocné práce. Josefa nedokončila ani pátou třídu gymnázia a v té době začala pracovat v sekretariátu takzvané rudé pomoci.
V té době také potkala svého budoucího manžela. „Vzpomíná na to, že okamžitě, když viděla Rudolfa Slánského, tak se do něj zamilovala, že to byla vlastně láska na první pohled. Takže ona k tomu seznámení přistupuje zpětně s takovou velkou nostalgií,“ říká publicistka Zuzana Marková. To podstatné v jejím životě tedy bylo komunistické přesvědčení a láska k jejímu muži.
V roce 1931 odjíždí do Moskvy, kde se stává zpovědnicí Klementa Gottwalda. „Zřejmě jí svěřoval svoje nejniternější obavy, nebo se jí svěřoval s věcmi, které by třeba nesvěřil vůbec nikomu dalšímu. Ale zásadně odmítala jakékoliv tyto informace pouštět dál. A to i po tom, co se odehrálo v roce 1951,“ popisuje Marková.
Únos dcery a internace
Do Moskvy se znovu dostává za druhé světové války, už s manželem Rudolfem Slánským. V SSSR se jim narodila dcera, která ale byla unesena. „Dřív, ještě za války, byli Slánští patrně přesvědčení, že mohlo jít o nějaké únosce třeba ze Západu, ale později byly nějaké indicie o tom, že ji mohl unést někdo z jejich strany. Nicméně kdo to konkrétně byl, to se opravdu nikdy nezjistilo.“
Čtěte také
Po válce se vrátili zpátky do Československa, Slánský se stal generálním tajemníkem KSČ a jeho žena Josefa „ženou číslo 2“ v zemi. V listopadu 1951 jsou s manželem zatčeni. Slánský byl regulérně vězněn, Josefa byla několikrát vyslýchána a internována.
Rudolf Slánský skončil na popravišti, jeho žena se synem na Bruntálsku. Museli žít v nuzných poměrech a Rudolf Slánský mladší nesměl studovat. Později se jejich poměry zlepšily, a nakonec se mohla vrátit i do Prahy. Stále se ale potýkala s tím, že se snažila obhajovat svého muže, na kterého se nedokázala dívat objektivně. Své názory nikdy nezměnila.
Poslechněte si celý pořad Dokument Plus. V jeho druhé části připomene historik Petr Blažek jednu z méně známých kapitol studené války, spojenou se jménem Rudolf Nevečeřal. Pořad vysíláme v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
