Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?
6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)
V něm se můžeme dočíst: „Charta je protistátní, kontrarevoluční dokument, platforma pro vytvoření buržoazní strany. (...) Na základě uvedeného usnesení byla přijata opatření: zahájit trestní stíhání, uplatnit vůči signatářům Charty všechna opatření administrativní povahy. Se všemi signatáři budou provedeny pohovory.“ Ale to byl pouze začátek.
Čtěte také
Následují vyhazovy ze zaměstnání nejen dotyčných, ale i jejich rodinných příslušníků, perzekuce celých rodin, šikana a také snaha dostat dotyčné do vězení.
Ostrý protiklad s atmosférou 70. let, s atmosférou tzv. normalizace, kdy režim sděloval občanům: „Pokud budete poslouchat, tak je tady řada sociálních výhod a jistot,“ vysvětluje Michal Stehlík.
Lidsko-právní témata
Ale vraťme se o rok nazpět, do roku 1976. Právě tehdy proběhly dva procesy s českým undergroundem a na podporu obžalovaných se spojili lidé nejrůznějšího zaměření, duchovního či politického ukotvení.
„Spojilo se nespojitelné a téma zavírání za muziku se stává tématem velkým, lidsko-právním,“ říká Stehlíka.
Čtěte také
S Chartou 77 jsou spojeny nejen lidské osudy, statečnost a odhodlání, ale také mladší generací opozice ne zcela pochopitelná snaha chartistů o dialog s režimem. Tedy dialog, který navazoval na Helsinskou konferenci, aby mezinárodní závazky, úmluvy a zákony přijaté komunistickým státem byly samotným státem dodržované.
Podíváme-li se do zahraničí, tak pár stovek chartistů nelze početně srovnávat například s masovou polskou Solidaritou. Možná i proto se objevují názory, že Charta 77 byla pouze okrajovou záležitostí.
Jsou to možná snahy o jistou relativizaci naší nejnovější historie, upozadění disidentů a snaha oslabit jejich nezpochybnitelné zásluhy. Může to být ale také lidské svědomí… Michal Stehlík k tomu dodává: „Nemůže být okrajovou záležitostí boj za lidská práva ve státě, který tato práva popírá.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Mýtus Charta 77? Málo se to ví, ale uvnitř iniciativy byly hned tři názorové proudy
Dlouhotrvající protest založený na jednoduché výzvě státu, aby dodržoval, k čemu se sám zavázal. Jaký je dnes odkaz Charty 77?
-
František Pitor. Svérázný disident, který dokázal tisknout Chartu 77 ve vojenském objektu
Jak to vypadá, když se ze zpravodajce stane disident, samozřejmě velice svérázný?
-
Jan Bednář: Odešla mluvčí Charty 77 Zdena Tominová
Po úmrtí filozofa a bývalého mluvčího Charty 77 Ladislava Hejdánka odešla navždy další osobnost občanského hnutí, které se od 70. let pokoušelo obhajovat lidská práva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
