Košický vládní program nepřinesl rozvoj. Bez něj by nebyl únor 1948, nebo by byl jiný, míní Lipovská
Obnova státu a jeho nové uspořádání, právě to bylo kodifikováno v Košickém vládním programu. Přijat byl nově ustanovenou vládou počátkem dubna roku 1945 a dominantní roli při jeho přijetí měli komunisté. Už to naznačovalo, jaké by mělo být obnovené Československo…
Otázek, které si můžeme klást, je několik. Nebyla cesta ke komunistickému státu „našlápnutá“ právě Košickým vládním programem? Není to ne zcela pochopitelný ústupek demokratických sil daného období? A znamenal vládní program skutečnou ekonomickou obnovu a rozvoj státu, nebo je to jeden z mýtů, které se váží k tomuto období naší historie?
Dominantní Gottwald
Dominantní osobností byl předseda komunistů Klement Gottwald. Čteme-li jeho tehdejší projevy - včetně těch, které pronesl po konci 2. světové války, je otázka, jaké měl cíle. „Klement Gottwald poměrně dost lavíroval. Nikdy jednoznačně neřekl, co bude prosazovat. Jednou byl typickým komunistickým vůdcem, který chtěl znárodnit všem všechno. V jiném ale mluvil o zachování živností. Takže zpětně je obtížné usoudit, co skutečně měl v plánu,“ konstatuje ekonomka Hana Lipovská.
Čtěte také
Klíčové úkoly obsažené v Košickém vládním programu zahrnovaly potrestání válečných zločinců a jejich pomahačů, zřízení politického systému Národní fronty, zřízení národních výborů jako základních organizačních složek výkonu veřejné správy a samozřejmě znárodňování. Od bank, pojišťoven, filmového průmyslu, přes velké podniky…
Ekonom Ladislav Feierabend už tehdy konstatoval: „Vláda Národní fronty pracovalo plnou parou na znárodnění průmyslu a peněžnictví, ač v Košickém vládním programu se slovo znárodnění vůbec nevyskytovalo. Program jen stanovil, že se vláda bude snažit postavit celý peněžní a úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje pod všeobecné státní vedení a do služeb znovuvýstavby národního hospodářství a znovuoživení výroby a obchodu.“
Cesta k volebnímu úspěchu
V obecných tezích vskutku obtížně nacházíme to, jaké byly poté konkrétní kroky. S razancí, obratností a zcela bez skrupulí se komunisté etablovali v různých hospodářských pozicích. Václav Průcha, ekonom a historik ve své knize Hospodářství a sociální dějiny Československa píše:
Čtěte také
„V meziválečném období byla KSČ opoziční stranou bez mocenských pozic ve státním aparátu a do ekonomiky zasahovala v podstatě jen působením na veřejné mínění a organizováním hospodářských bojů nebo jiných akcí. Nyní komunisté ovládli již ve výchozí fázi revoluce řadu klíčových pozic ve státním aparátu a ekonomice.“
Ekonomka Lipovská tehdejší postup komunistů hodnotí následovně: „Byla to pro ně jedna z cest, jak uspět ve volbách v roce 1946, jak si získat voliče a jak prosazovat své hospodářské cíle.“ Vypočítávat sliby a veřejná ujišťování, které komunisté pronesli, třeba že nebude pokračovat zabírání a zemědělských hospodářství, by bylo na dlouho.
Razantní krok
Na otázku, zda Košický vládní program přinesl ekonomickou obnovu a rozvoj Československa, Lipovská odpovídá:
„Rozvoj nepřinesl a ani přinést nemohl. Byl určitým pokusem, jak stabilizovat poválečný vývoj. Určitě nebyl pokusem z nejúspěšnějších, byl spíše politickým nástrojem k přechodu k roku 1948. A byl krokem tak razantním, že únor 1948 by právě bez onoho dubnového Košického vládního programu 1945 vůbec nebyl anebo by proběhl úplně jinak. “
Pořad Košický vládní program znamenal obnovu a rozvoj?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem byla ekonomka Hana Lipovská, režii měl Michal Bureš.
Související
-
Tržní ekonomika existuje vždy a všude, existovala tedy i za socialismu, konstatuje ekonomka Lipovská
Trh a tržní ekonomika – slova, která jsou součástí našich životů. Ale před rokem 1989 patřily ke slovům takřka zakázaným.
-
Jan Masaryk v únoru 48: Demisi nepodal, i když s ním byla domluvená. O bezpráví věděl, říká historik
Příjmení Masaryk vzbuzovalo úctu, respekt i naději. Bylo spjato především se zakladatelem první republiky, ale zdálo se, že část tohoto odlesku přešla i na jeho syna Jana.
-
Byl Ladislav Feierabend spolupracovníkem nacistů a K. H. Franka?
Osobností první republiky byl Ladislav Feierabend, který patřil mezi agrárníky. Byl nálepkován jako spolupracovník nacistů a přítel K. H. Franka. Jak to bylo doopravdy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka