Byl Ladislav Feierabend spolupracovníkem nacistů a K. H. Franka?

Ladislav Karel Feierabend se ženou a dětmi Hanou a Ivem
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ladislav Karel Feierabend se ženou a dětmi Hanou a Ivem

Velkou osobností prvorepublikového období byl Ladislav Feierabend, nazývaný také „gentleman pohnuté doby“. Měl za sebou úspěšnou životní dráhu ve službách československého zemědělství a patřil k agrárníkům. Na svém kontě má dva dramatické útěky z Československa: v roce 1940 a 1948, utíkal před nacisty i komunisty. Třetinu svého života prožil v exilu. Po dlouhá desetiletí byl nálepkován jako spolupracovník nacistů a přítel „kata českého národa“ K. H. Franka.  

Teprve devadesátá léta přinášejí nová fakta a také vycházejí rozsáhlé Feierabendovy Politické vzpomínky. Jeho osud je jedním z těch, které by neměly zůstat zapomenuty a který ukazuje, jak nebezpečné může být „nálepkování“ spjaté s demagogií a mýty, které se tak obtížně vyvracejí.

Do Londýna a zpět

Host pořadu historik Jaroslav Rokoský konstatuje: „Jeho příběh útěku před nacisty v roce 1940 by si zasloužil filmové zpracování. Pomáhala mu řada spolupracovníků a v září 1940 se dostal do Francie a pak do Londýna. Jednou se mu podařilo hranice překročit v přestrojení za topiče ve vlaku.“

Feierabend pocházel z české učitelské rodiny, studoval mimo jiné na Oxfordu a pak působil na družstevní ústředně. Věnoval se především hospodářským otázkám a o politickou kariéru se nezajímal. Byl také, a to na přání Edvarda Beneše, členem tzv. pomnichovské vlády a pokračoval pak i ve vládě protektorátní.

Právě v té době se zapojil do protinacistického odboje a tím riskoval nejen svůj život, ale také život své rodiny. Ostatně po jeho útěku se většina jeho rodinných příslušníků ocitla v koncentračních táborech. 

Přelomovým datem byl 23. červenec roku 1940. Právě tehdy byla uznána v Londýně exilová vláda a prezident Edvard Beneš. V této vládě se Feierabend stává ministrem, ve funkci setrval až do února roku 1945. Z vlády odstoupil, „protože nesouhlasil s tak širokou spoluprací se Stalinem, odmítal otočení kormidla na Východ, odmítl zákaz agrární strany. Do země se vrátil sám, nikoliv jako jeho vládní kolegové a prezident z Východu, a tudíž ho ani nevidíme na oněch dobových fotografiích,“ konstatuje Rokoský.

Druhý odchod do exilu

Ovšem jeho návrat do obnoveného Československa „byl vskutku hořkým,“ dodává historik. Setkal se sice se svou rodinou, zapojil se do práce v oblasti zemědělství, ale atmosféra třetí republiky byla vůči agrárníkům velmi nepřátelská. Tato strana nesměla být obnovena, venkov se stal lákavou nabídkou pro zbývající politické strany, z nichž byla většina socialistických. Vítězství si nakonec v roce 1946 připsali komunisté a souběžně probíhal „hon na Feierabenda“. 

„Nesměl se ani vrátit do Kooperativy, kde před válkou působil,“ uvádí Rokoský. A propaganda se rozjela na plné obrátky, takže třeba Rudé právo 21. května 1946 zveřejnilo článek pod názvem Feierabend dostal velkostatek od K. H. Franka. V něm je mimo jiné uvedeno.: „Dr. Feierabend v době, kdy se zabírala půda českým sedlákům, dělal svoje obchody s velkostatky za pomoci vraha českého národa K. H. Franka.“

Únor 1948 znamenal další útěk z republiky. Feierabend byl totiž opět v hledáčku, tentokrát komunistů. Podařilo se mu utéct i s rodinou a další roky svého života prožívá v exilu. V USA pracoval v rozhlasové stanici Hlas Ameriky, psal své Politické vzpomínky a také spolupracoval s americkou vládou. Umírá v roce 1969 na dovolené v Rakousku.

A byl tedy Feierabend kolaborantem? „Nebyl to žádný spolupracovník K. H. Franka, ani kolaborant. Byl to český agrární politik, zásadní odpůrce nacismu a komunismu. Národohospodář, který se věnoval zemědělství. A jako jeden z prvních porozuměl nebezpečí komunistů, veřejně na to trvale upozorňoval. Patří mezi ty, kteří byli nuceni odejít do exilu a dodnes nám chybějí,“ hodnotí historik Rokoský. 

Pořad Ladislav Feierabend byl spolupracovníkem nacistů a K. H. Franka?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem byl historik Jaroslav Rokoský, režii měl Michal Bureš.  

Spustit audio

Odebírat podcast

Související