Češi řešili německou otázku, ale Slováky ne, říká o první republice historik Stehlík
Před 101 lety vznikl československý stát. Zatímco Praha slaví, sousední Slovensko se bez oslav obejde. Máme dostatečný důvod připomínat si výročí vzniku Československa? Nešlo o umělý projekt s malou šancí na přežití?
„Vyjádření české státnosti je silným vnitřním impulsem, který je přirozený... Po válce někdo nabídl projekt, který se zdál být stabilní v rámci českého národa... Jedinou umělost v sobě nesly hranice,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti historik Michal Stehlík.
Ten připomněl v číslech realitu té doby. „Když máte 6,5 milionů Čechů, 3 miliony Němců, 2 miliony Slováků, tři čtvrtě milionu Maďarů a tak dále, tak vytváříte malé Rakousko-Uhersko... Ale když sečtete Čechy a Slováky a pak nějaké menšiny, tak to rázem vypadá jinak.“
Pro nás je identita samostatného českého státu po roce 1993 bezprostředně spjata s identitou Československa... Ale Slovensko se na tuto éru dívá jako na stát, ve kterém žili s Čechy a s dalšími, že to není jejich se vším všudy... Češi dlouhodobě řešili německý problém, ale naopak neřešili vůbec Slováky. Pak se výrazná část české politiky diví slovenským reakcím: jak to, že chtějí něco jiného, když jsou součástí vládnoucího celku.
Michal Stehlík
První republika prý dokázala, že tradice parlamentní demokracie i soutěže politických stran je nám vlastní. „Masaryk ale mluví o československém charakteru a když se podíváte do Uher, tak Slováci mají v roce 1918 jediného poslance v uherském sněmu, takže politika tam nebyla tak rozvinuta.“
„Sociální stránka se mnohdy propojila s národnostní... A když se cítíte být frustrováni ve státě, ve kterém jste nechtěli být... a zároveň přichází sociální krize, kterou stát nedokáže řešit okamžitě..., tak se to propojí. Přidejte k tomu Hitlerovo Německo... a způsobí to obrovský problém,“ upozorňuje Michal Stehlík.
První republika nepřežila spíš kvůli hospodářské krizi 30. let 20. století
„Československou republiku vnímám jako projekt české moderní, emancipující se společnosti, která usilovala o samostatný stát, tedy jde o přirozené vyjádření touhy po vlastním samostatném státě,“ říká historik Michal Pehr.
Otázka hranic nového státu Čechů a Slováku byla kombinací několika prvků. „Hranice byly převzaty z modelu hranic zemí Koruny české, horší to bylo případě slovenských hranic, kde byly největší spory o jižní hranici Slovenska... Ta byla vedena podél Dunaje... a tak uměle vytvořena.“
Máme co slavit. Československo bylo vyjádření české snahy a touhy po vlastním státě... Česká společnost se jako jediná identifikovala s Československem a byl to náš stát... Ale vlivem hospodářské krize a sociálních problémů dochází k obrovské radikalizaci společnosti. A troufnu si říct, že to, že Československo nepřežilo těch 20 let své existence, nebylo národnostními problémy, ale bylo to vyjádřením hospodářské a sociální krize 30. let.
Michal Pehr
Slovenská politická reprezentace v roce 1918 prý jednoznačně chtěla být součástí budovaného československého státu. „Ale během 20 let se slovenská společnost výrazně emancipovala a vybudovala si moderní generaci, která měla jiné představy o tom, jak by měla vypadat jejich státní existence.“
„Také zkušenost Mnichova a německé okupace vedla k přesvědčení v rámci české politiky, že je třeba proměnit stát národnostní ve stát národní.. Snaha těsně poválečného vývoje byla velmi jednoznačná: ideál jednoho národa,“ shrnuje Michal Pehr.
Související
-
Československo se snažilo být „odrakouštěné“, ale na Rakousko-Uhersko muselo navázat, míní historik
Jak moc Československo v roce 1918 navazovalo na Rakousko-Uhersko? Nový stát vznikl na troskách monarchie a její vliv se úplně odstranit nepodařilo.
-
V roce 1918 TGM připlul nejdříve do Kanady. Na luxusním parníku
V roce 1918 TGM připlul nejdříve do Kanady. Na luxusním parníku
-
V Písku vyhlásili republiku o dva týdny dřív. Na skutečný vznik Československa tak čekali ve vězení
Samostatnost Československa byla vyhlášena 28. října 1918. Jenomže na jihu Čech nabraly události trochu rychlejší spád a republiku v některých městech slavili už 14. října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.