Írán je nebezpečný i pro Česko, myslí si náměstek ministra. Exdiplomat: Izrael se chová jako Rusko

Proč je teď zapotřebí vyjadřovat velkou míru pochopení pro izraelský úder na Írán?

Jiří Kozák: Je potřeba si uvědomit, na koho Izrael aktuálně útočí. Írán je režim, který je nebezpečný nejenom pro existenci izraelského státu, ale je nebezpečný i pro nás. Jeho představitelé se opakovaně vyjadřují o zničení našich hodnot.

Čtěte také

Klvaňa: Amerika se snaží vzbudit dojem, že nebojuje na straně Izraele. Vzájemná důvěra je narušená

A co víc, pro Česko je největším ohrožením aktuálně Rusko, které útočí na Ukrajině, to je kousek od našich hranic. Írán je velkým spojencem Ruska. I tento rozměr musíme vnímat.

Antonín Hradilek: Já bych byl zdrženlivější. Myslím si, že pokud se cítíte někým ohrožen, tak odpovědí nutně nemusí být bombardování. A když se pan náměstek zmiňoval o Rusku... Mně to trošku připomíná Rusko, které, když se cítilo ohroženo Ukrajinou, zahájilo speciální vojenskou operaci.

Byla tam možnost jednání. Írán už se dohodl se Spojenými státy a dalšími zeměmi Západu o zastavení jaderného programu. Není mi jasné, proč Izrael reagoval útokem.

Čtěte také

Češka žijící v Izraeli: V krytu slyšíme výbuchy raket a jen doufáme, že se budeme mít kam vrátit

Pane náměstku, nevedl izraelský úder na Írán k tomu, že pro tuto chvíli je konec všem diplomatickým snahám? Víme, že k úderu došlo v předvečer dalšího kola jednání Američanů s Íránci o regulaci jejich jaderného programu.

Kozák: Zároveň k tomu útoku došlo den poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou bezpečnost vydala prohlášení, ve kterém zopakovala, že Írán neplní své závazky, že pokračuje v obohacování uranu a v přípravě svých atomových bomb. 

Myslím, že není v našem zájmu vyjednávat až do okamžiku, kdy Írán sestrojí dostatek materiálu na to, aby mohl vytvořit jadernou zbraň. 

A myslím, že není fér stavět Rusko na úroveň Izraele a Ukrajinu na úroveň Íránu. Je potřeba se zamyslet nad tím, kdo proti nám stojí. Jsou to dva režimy (Rusko a Írán), aby zničily hodnoty, které máme.

Rezoluce o Gaze

Posuňme se teď k druhému tématu. Valné shromáždění OSN minulý týden přijalo rezoluci požadující okamžité příměří v Pásmu Gazy, které je sužované válkou. Jak víme, pro tuto rezoluci hlasovala naprostá většina zemí, včetně těch evropských. Proč se, pane náměstku, Česko při hlasování o této rezoluci zdrželo?

Kozák: Když se text té rezoluce v New Yorku dojednával, tak jsme se snažili, aby byl vyváženější směrem k realitě situace, která mezi Izraelem a Hamásem aktuálně je. A to se nepodařilo. Proto jsme zvolili strategii, že nebudeme hlasovat proti, ale zároveň rezoluci nepodpoříme.

Čtěte také

„Malá Gaza.“ Izrael se bojí teroristů v táborech, na Západním břehu vysídlil už 50 tisíc lidí

Pane Hradilku, rozumíte důvodům, proč se Česko zdrželo při hlasování o rezoluci?

Hradilek: On se důvod vždycky najde. 

Můžete nám to ještě dovysvětlit, pane náměstku, z jakých obsahových důvodů Česko tu rezoluci nepodpořilo, když většina evropských zemí ji podpořila?

Kozák: Hlavní důvod je, že rezoluce dostatečně nereflektovala zhoubný vliv, který má Hamás v Gaze a směrem do Izraele. 

Rezoluce ale vyzývá k propuštění všech rukojmích držených Hamásem. Pane Hradilku, co říkáte na tyto důvody? 

Hradilek: Já jim nerozumím a nerozumím tomu ani vzhledem k tomu, co Izrael otevřeně deklaruje – že cílem je zničení Hamásu. A ozývají se i hlasy, že jde o to zničit Gazu a obyvatele eventuálně vystěhovat.

Přesouvání obyvatelstva

V tomto duchu, pokud se nepletu, se vyjádřil přinejmenším jeden izraelský ministr a další ministři včetně premiéra Benjamina Netanjahua mluvili v tom smyslu, že je potřeba přesunout obyvatelstvo Gazy.

Kozák: Situace v Gaze je do velké míry zapříčiněna tím, jakým způsobem tam funguje Hamás. To, že někteří členové izraelské vlády se vyjadřují takto extrémně, je bohužel fakt, který je dán tím, že součástí izraelské vlády je strana, která je velmi extrémní ve svých projevech.

Čtěte také

Politolog: Izrael se chová expanzivně, postoj teď mění i jeho spojenci. Odmítněme válečné násilí

Nicméně je fakt, že mír na Blízkém východě může nastat až v okamžiku, kdy do životů lidí přestanou zasahovat teroristé. Zničení Hamásu je jednou z podmínek toho, aby mohla pokračovat jednání o budoucím dvoustátním řešení.

Nedokážu si představit, že bychom podpořili přesouvání obyvatel z Pásma Gazy. Kamkoliv jinam by to mělo být. Ostatně ani Izrael se tak nechová, on přesouvá civilní obyvatelstvo v rámci Gazy. Jedním z důvodů je zajištění jejich bezpečnosti.

Není tady teď na vině především Hamás?

Hradilek: Souhlasím s tím, že obyvatelé Gazy nemají žít pod vládou teroristů. Ti jsou ovšem ale právě v izraelské vládě – jsou tam lidi, kteří se otevřeně hlásí k terorismu.

Uvědomme si, že v Gaze už zahynulo asi 50 tisíc lidí. Za to nemůže Hamás, to není ospravedlnitelné ani útokem z 7. října roku 2023. Je to válečný zločin.

Používá civilisty jako živé štíty Hamás nebo izraelské armáda? Jak daleko je Írán ve vývoji jaderné zbraně? Poslechněte si celý pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus.