Praha se dokázala „svých Němců“ zbavit sama. Sověti přijeli už do osvobozeného města, říká historik

13. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vsevold Tarasevich: Sovětský kulometčík Jefim Kostin, Leningrad 1944

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele.

Čtěte také

Jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.

V dalších dnech a hodinách se pak povstání šířilo i do dalších měst a míst na území protektorátu. Záměrem českých komunistů ale bylo udržet a podporovat dezinformaci, že Prahu – a tím celou zemi – osvobodil Sovětský svaz a Rudá armáda 9. května 1945.

Praha přišla na řadu po Berlínu

Host pořadu historik Tomáš Jakl k tomu říká: „Na území českých zemí vstoupily pozemní boje plnou silou v polovině dubna 1945. Hlavní směry spojeneckého postupu vedly k hlavním centrům nacistické moci, tedy k městům, jako byl Berlín a Vídeň.“

Čtěte také

Rudá armáda postupovala na Moravu a Čechy prostřednictvím vojsk pozemního, vojenského letectva, protivzdušné obrany a vojsk lidového komisariátu vnitřních věcí NKVD.

Po dobytí Berlína se Rudá armáda vydala 6. května 1945 na cestu k osvobození Prahy. Říkalo se tomu Pražská operace. Připomeňme, že vedle Rudé armády se jí zúčastnily také jednotky dvou rumunských armád, Československý armádní sbor a 2. polská armáda. V Praze v té době ale probíhalo Pražské povstání.

Historik Petr Prokš říká: „První květnové dny roku 1945 byly i pro povstaleckou Prahu velmi kritické. Povstání českého obyvatelstva, české policie a četnictva i bývalých příslušníků československé armády, čelilo přesile německé armády a jednotek Waffen SS. Povstalcům sice v prvních dnech pomohly jednotky Ruské osvobozenecké armády, ty však kvůli nedohodě s Českou národní radou hlavní město opustily. Americká armáda zůstala v západních Čechách, podél demarkační linie.“ 

Pražské povstání  

Kritické byly tyto dny nejen kvůli absenci informací a vojenské pomoci. Povstalcům totiž chyběly zbraně a další vojenský materiál. A snahy exilových politiků tady skončily neúspěchem. A do toho v celém rozsahu vstoupila „vysoká politika“.

Čtěte také

Rudolf Stroebinger v knize Poker o Prahu píše: „Náčelník sovětského generálního štábu generál Antonov neuznává kapitulaci německé armády v Remeši. Musí být podepsána v hlavním berlínském stanu Rudé armády.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik Tomáš Jakl.

Proč právě takové manévry? Proč tak Sověti postupovali? Historik Jakl na to říká: „Přestože polovina střelného prachu, které Rudá armáda za 2. světové války vystřílela, pocházel z dodávek od spojenců ze Západu, tak se Stalin tvrdošíjně snažil vytvářet dojem, že vítězství nad Hitlerem je pouze jeho zásluha. Dá se říci, že žárlil na úspěchy Spojenců a chtěl zaretušovat i své spojenectví s Hitlerem z let 1939 až 1941. Prostě si chtěl své územní zisky udržet.“

Vstup Rudé armády 9. května do Prahy tak byl překvapivý. Původní plány přitom měly být v termínu do 12. května 1945. 

Otázkou pořadu Jak to bylo doopravdy tedy je, jestli přišli Sověti do Prahy včas, nebo ne? Historik Jakl odpovídá: „Z hlediska bojů o Prahu přišla sovětská vojska pozdě. Praha se dokázala ,svých Němců‘ zbavit sama. Sovětští tankisté přijeli už do osvobozeného města.“

Celé pátrání po tom, kdo a jak Prahu osvobodil, si můžete pustit na záznamu.

Spustit audio

Související