Konec války – radost z osvobození i hrůza z vyprávění navrátilců z koncentračních táborů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vězňové z Buchenwaldu na snímku H. Millera, 16. dubna 1945

Květen 1945 nepřinesl jen živelnou radost z osvobození od nacismu, ale i otřesná svědectví lidí, kteří přežili koncentrační tábory a měli alespoň to štěstí vrátit se domů. V archivu Českého rozhlasu se nachází dvě velmi čerstvá svědectí navrátilců natočená s bezprostředním odstupem. 

Oba muži měli trochu odlišný osud. Jedním byl odbojář Oldřich Pešan, který byl zatčen v Kladně a poté uvězněn ve vůbec nejstarším koncentračním táboře v Německu, v Dachau u Mnichova. Nacisté ho pro své politické protivníky zřídili už v roce 1933.

Čtěte také

Ze slov Oldřicha Pešla ovšem nevyčteme (až a jednu výjimku) konkrétní drastické detaily. Jednak se v rozhlasovém projevu přece jen nepředpokládal v té době příliš emotivní projev, jednak, jak připomíná historik Pavel Žáček, lidé přeživší věznění v koncentrácích nebyli často schopni do hloubky své zážitky někomu sdělit po mnoho dalších let.

Pešl ale uvádí zajímavé detaily o vzájemné podpoře vězňů, o snahách o bazální kulturní život mezi nimi, zmiňuje se o přednáškách nebo utajeném muzicírování mezi vězni, kdy jim tajně komponoval písně kolínský kapelník.

Komunista souzený s Husákem

Druhým mužem z nahrávky z roku 1945 je Ladislav (Laco) Holdoš, Slovák, předválečný člen KSČ, který bojoval ve španělské válce, strávil nějakou dobu na západní frontě ve Francii, ale po porážce Francie se nakonec ocitl v německém zajetí v koncentračním táboře Buchenwald.

Čtěte také

Holdošův projev se od Pešlova v mnohém liší. V rámci dobových zvyklostí mluví především o ilegální komunistické organizační struktuře v rámci tábora, o vzájemné podpoře komunistů, pojímá svůj pobyt v táboře jako součást boje.

Holdošův osud po druhé světové válce byl spletitý – jako člen Sboru pověřenců (slovenské kvazivlády) byl v roce 1950 i u pronásledování církví na Slovensku, působil také jako místopředseda Slovenské národní rady.

Jeho politická kariéra narazila do zdi v roce 1951, kdy byl zatčen, vyloučen z KSČ a nakonec zahrnut do známého procesu s tzv. buržoazními nacionalisty, jehož nejznámnější postavou byl Gustáv Husák. Holdoš si nakonec odseděl tři roky a navždy to poznamenalo jeho další život a politické působení.

Ale to už je jiná kapitola z časů, které se svou krutostí těm válečným často podobaly. Oba záznamy komentuje spolu s historikem Pavlem Žáčkem redaktorka Milena Štráfeldová.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související