Konec války – radost z osvobození i hrůza z vyprávění navrátilců z koncentračních táborů
Květen 1945 nepřinesl jen živelnou radost z osvobození od nacismu, ale i otřesná svědectví lidí, kteří přežili koncentrační tábory a měli alespoň to štěstí vrátit se domů. V archivu Českého rozhlasu se nachází dvě velmi čerstvá svědectí navrátilců natočená s bezprostředním odstupem.
Oba muži měli trochu odlišný osud. Jedním byl odbojář Oldřich Pešan, který byl zatčen v Kladně a poté uvězněn ve vůbec nejstarším koncentračním táboře v Německu, v Dachau u Mnichova. Nacisté ho pro své politické protivníky zřídili už v roce 1933.
Čtěte také
Ze slov Oldřicha Pešla ovšem nevyčteme (až a jednu výjimku) konkrétní drastické detaily. Jednak se v rozhlasovém projevu přece jen nepředpokládal v té době příliš emotivní projev, jednak, jak připomíná historik Pavel Žáček, lidé přeživší věznění v koncentrácích nebyli často schopni do hloubky své zážitky někomu sdělit po mnoho dalších let.
Pešl ale uvádí zajímavé detaily o vzájemné podpoře vězňů, o snahách o bazální kulturní život mezi nimi, zmiňuje se o přednáškách nebo utajeném muzicírování mezi vězni, kdy jim tajně komponoval písně kolínský kapelník.
Komunista souzený s Husákem
Druhým mužem z nahrávky z roku 1945 je Ladislav (Laco) Holdoš, Slovák, předválečný člen KSČ, který bojoval ve španělské válce, strávil nějakou dobu na západní frontě ve Francii, ale po porážce Francie se nakonec ocitl v německém zajetí v koncentračním táboře Buchenwald.
Čtěte také
Holdošův projev se od Pešlova v mnohém liší. V rámci dobových zvyklostí mluví především o ilegální komunistické organizační struktuře v rámci tábora, o vzájemné podpoře komunistů, pojímá svůj pobyt v táboře jako součást boje.
Holdošův osud po druhé světové válce byl spletitý – jako člen Sboru pověřenců (slovenské kvazivlády) byl v roce 1950 i u pronásledování církví na Slovensku, působil také jako místopředseda Slovenské národní rady.
Jeho politická kariéra narazila do zdi v roce 1951, kdy byl zatčen, vyloučen z KSČ a nakonec zahrnut do známého procesu s tzv. buržoazními nacionalisty, jehož nejznámnější postavou byl Gustáv Husák. Holdoš si nakonec odseděl tři roky a navždy to poznamenalo jeho další život a politické působení.
Ale to už je jiná kapitola z časů, které se svou krutostí těm válečným často podobaly. Oba záznamy komentuje spolu s historikem Pavlem Žáčkem redaktorka Milena Štráfeldová.
Související
-
Voláme všechny Čechy, přijďte nám ihned na pomoc!
Těmito slovy svolávali hlasatelé Českého rozhlasu 5. května občany Prahy k obraně nejen rozhlasu, ale i Prahy jako takové v okamžiku posledního útoku nacistů.
-
Poslední dny třetí říše: Hitler spáchal sebevraždu, jeho nástupce Dönitz byl zatčen
Vůdce padl. Do posledního dechu bojoval proti bolševismu. Tak informovala říšská a samozřejmě i protektorátní média první květnový den o smrti Adolfa Hitlera.
-
Vítání prezidenta v Košicích. Slavit mohli hlavně komunisté
V dubnu 1945 se na vlnách BBC už takřka slavilo. Prezident Beneš přijel 3. dubna 1945 do Košic. Ocitl se tím na části osvobozeného území obnovovaného Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
