Odchod Rudé armády z Československa uzavírá cyklus 100 příběhů z protektorátu

Dne 15. listopadu 1945 odcházeli z Prahy vojáci Rudé armády a reportéři rozhlasu byli samozřejmě u toho. Z jejich komentáře už se v podstatě vytratila objektivita a nastoupil ideologický diskurs příznačný pro období po únoru 1948. 

V projevu předsedy Národního shromáždění Josefa Davida už se mluvilo v polopravdách, ale hlavně se hodnotilo, například v tom smyslu, že Rudá armáda zachránila slovanskou Prahu. Zásluhy bojovníků Pražského povstání ale nebyly zmíněny vůbec.

Čtěte také

A protože dějiny píší vítězové, hodnocení Sovětského svazu i česko-ruských vztahů se klenulo od dávných obrozeneckých dob až k zářné budoucnosti spolupráce s východním spojencem, který byl údajně vždy záštitou míru a nikdy nikoho vojensky nenapadl. První tři válečné roky byly už zapomenuty.

Příznačné bylo mlčení Edvarda Beneše, který i když hovořil v prvních poválečných měsících na veřejnosti často, v tomto případě se omezil na přítomnost na vojenské přehlídce.

Odchod USA? Regionální záležitost

Ve srovnání s tím bylo loučení s armádou USA v listopadu 1945 v Plzni v podstatě regionální záležitostí, na které sice řečnil (pouze anglicky) ministr zahraničí Jan Masaryk, přítomen byl stejně jako v Praze i Ludvík Svoboda, ale prezident Beneš se na slavnost vůbec neobtěžoval.

Je třeba přiznat, že odchod obou armád z Československa byl ze Stalinova hlediska relativně riskantní tah, protože se tím připravil o přítomnost své armády na obsazeném území, které chtěl politicky a ideologicky ovládnout. O síle československých komunistů nicméně svědčí fakt, že i v takovéto konstelaci bylo pravděpodobé, že se poměry v zemi časem vyvinou podle Stalinových představ. Což se nakonec stalo.

Historické archivní záznamy z loučení s Rudou armádou a z krátké návštěvy generála Dwighta Eisenhowera v Praze komentuje historik Petr Hlaváček, příspěvek připravil Pavel Hlavatý.

Tímto dílem zároveň končí cyklus 100 příběhů z protektorátu. Všechny díly najdete pohromadě na stránce pořadu.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.