Odchod Rudé armády z Československa uzavírá cyklus 100 příběhů z protektorátu
Dne 15. listopadu 1945 odcházeli z Prahy vojáci Rudé armády a reportéři rozhlasu byli samozřejmě u toho. Z jejich komentáře už se v podstatě vytratila objektivita a nastoupil ideologický diskurs příznačný pro období po únoru 1948.
V projevu předsedy Národního shromáždění Josefa Davida už se mluvilo v polopravdách, ale hlavně se hodnotilo, například v tom smyslu, že Rudá armáda zachránila slovanskou Prahu. Zásluhy bojovníků Pražského povstání ale nebyly zmíněny vůbec.
Čtěte také
A protože dějiny píší vítězové, hodnocení Sovětského svazu i česko-ruských vztahů se klenulo od dávných obrozeneckých dob až k zářné budoucnosti spolupráce s východním spojencem, který byl údajně vždy záštitou míru a nikdy nikoho vojensky nenapadl. První tři válečné roky byly už zapomenuty.
Příznačné bylo mlčení Edvarda Beneše, který i když hovořil v prvních poválečných měsících na veřejnosti často, v tomto případě se omezil na přítomnost na vojenské přehlídce.
Odchod USA? Regionální záležitost
Ve srovnání s tím bylo loučení s armádou USA v listopadu 1945 v Plzni v podstatě regionální záležitostí, na které sice řečnil (pouze anglicky) ministr zahraničí Jan Masaryk, přítomen byl stejně jako v Praze i Ludvík Svoboda, ale prezident Beneš se na slavnost vůbec neobtěžoval.
Je třeba přiznat, že odchod obou armád z Československa byl ze Stalinova hlediska relativně riskantní tah, protože se tím připravil o přítomnost své armády na obsazeném území, které chtěl politicky a ideologicky ovládnout. O síle československých komunistů nicméně svědčí fakt, že i v takovéto konstelaci bylo pravděpodobé, že se poměry v zemi časem vyvinou podle Stalinových představ. Což se nakonec stalo.
Historické archivní záznamy z loučení s Rudou armádou a z krátké návštěvy generála Dwighta Eisenhowera v Praze komentuje historik Petr Hlaváček, příspěvek připravil Pavel Hlavatý.
Tímto dílem zároveň končí cyklus 100 příběhů z protektorátu. Všechny díly najdete pohromadě na stránce pořadu.
Související
-
Podkarpatskou Rus nabídl Beneš Stalinovi už v roce 1943. Jako odměnu za válečné úsilí Sovětů
Říjen 1944 byl pro bývalou nejvýchodnější část Československa osudovým obdobím. Podkarpatská Rus se poměrně rychle propadala do Stalinova panství.
-
Dárek pro Stalina. Na konci října 1943 mu českoslovenští dělníci vyrobili pozlacený kulomet
V říjnu 1943 navštívili redaktoři BBC továrnu (s největší pravděpodobností v Newcastlu), ve které se vyráběly licenční kulomety původně zkonstruované v brněnské zbrojovce.
-
Hitler ven, Stalin sem!
Měla třetí republika šanci nestat se pouze přechodovým mezikrokem ke komunistické totalitě? A existovaly tu síly, které se samostatnost či její obnovení snažily obhájit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
