Druhá světová válka končí, v rozhlasu promlouvají Truman i Stalin

Toho dne promluvili do rozhlasu i dva vůdci stále ještě formálně spojeneckých velmocí druhé světové války: Harry Truman a Josif Stalin. Z obsahu těchto dvou projevů se dal při pozorném poslechu už poznat odlišný ideový tón obou protagonistů a politiky, kterou budou v příštích letech zastávat.

Čtěte také

Konec války – radost z osvobození i hrůza z vyprávění navrátilců z koncentračních táborů

Zatímco americký prezident Truman se díval spíš do budoucnosti, Stalin oslovil své posluchače „soudruzi“ a jeho projev se v mnohém podobal spíš ideologickým projevům burcujícím ve prospěch zájmů socialismu a komunismu na celém světě.

Rozdílný přístup USA a Sovětského svazu k osvobozeným územím se ostatně projevil v poválečných letech celkem jednoznačně. Pokud si porovnáme území osvobozená Američany, čekala je hospodářská pomoc ve formě Marshallova plánu, demokratický politický vývoj a poválečná prosperita.

Západ vs. Východ

Na příkladu Spolkové republiky se dá demonstrovat, že především Spojené státy neudělaly tutéž chybu jako evropští vítězové první světové války, když nechali poraženého nepřítele hospodářsky zdecimovat. O životě v sovětské okupační zóně, včetně zemí jako NDR, Československo nebo další státy takzvaného východního bloku, se asi netřeba rozepisovat. S poválečnou zkušeností se tato část Evropy vyrovnává dodnes a bude to tak ještě dlouho.

Zajímavá je otázka, zda si ony dva režimy mohly, byť v rámci nastupující studené války, aspoň částečně porozumět. Historik Pavel Žáček podotýká, že představitelé sovětského režimu chápali Západ jako slabý, jako ideologický cíl a potenciální objekt revoluce.

Američané i Britové se snažili porozumět sovětskému světu a naopak ho považovali možná za silnější, než ve skutečnosti byl. V každém případě ale přecenili pragmatičnost a vypočítatelnost sovětského režimu a jeho vůdců, a do jisté míry se s tím potýkali až do konce studené války a pádu SSSR.

Víc si poslechněte v repríze pořadu.