Poslední dny třetí říše: Hitler spáchal sebevraždu, jeho nástupce Dönitz byl zatčen

Největší audioportál na českém internetu

Adolf Hitler přijímá velkoadmirála Karla Dönitze | Foto: Bundesarchiv, Bild 183-V00538-3, CC BY-SA 3.0 DE

Vůdcova smrt

Vůdce padl. Do posledního dechu bojoval proti bolševismu. Tak informovala říšská a samozřejmě i protektorátní média první květnový den o smrti Adolfa Hitlera. Ve skutečnosti se paranoidní Vůdce s podlomeným zdravím zastřelil v berlínském bunkru, kde trávil poslední týdny války.

Po dlouhých týdnech odmítání si přiznal, že válka je prohraná. Zároveň se velmi obával toho, že skončí podobně potupně jako jeho italský kolega Benito Mussolini.

Čtěte také

Před svou sebevraždou sepsal politickou závěť, ve které svým nástupcem určil velkoadmirála Karla Dönitze. Muže, jenž si vydobyl uznání a popularitu zejména vedením ponorkové války. Co se ale týká politické oblasti, tam rozhodně ke špičkám nepatřil.

Jenže ti, kteří by se mohli zdát vhodnějšími nástupci Vůdce, v jeho očích zradili. Jde především o Hermanna Göringa a Heinricha Himmlera, kteří chtěli jednat se Spojenci.

Dönitzův konec

Karl Dönitz sestavil vládu, která převzala Hitlerovu neschopnost vidět věci tak, jak jsou. Usadili se v severoněmeckém Flensburgu, kde spřádali plány na to, jak mezi Spojence vnesou rozkol, a pak se po boku Západu postaví proti Sovětům.

Čtěte také

Až do 23. května, kdy byli zatčeni, udržovali ve svém okolí dál poměry třetí říše. Na území, které kontrolovali, fungovala SS, dál bylo nutné bojovat, nevzdávat se. Nakonec byli i oni ke svému překvapení zatčeni.

Karl Dönitz byl postaven před mezinárodní soud v Norimberku, kde mu byl navržen trest smrti, především za nečestné vedení ponorkové války. Nakonec ale dostal jen deset let.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.