Joachim von Ribbentrop podepsal za Hitlera smlouvu se Stalinem. Zatkli ho u milenky s kufrem peněz

Byla druhá polovina srpna 1939, do vypuknutí války zbývalo pár dní – a tím městem, kde byl von Ribbentrop tak mile přivítán, byla Moskva.

Pakt Ribbentrop-Molotov

Spolupráce nacistického Německa se stalinským Sovětským svazem patří k etapám, o kterých se po válce ve východním bloku moc nemluvilo. Když před dvěma lety probíhal v Rusku výzkum veřejného mínění, vyšlo najevo, že 38 % Rusů o smlouvě mezi Hitlerem a Stalinem neví.

Logo|foto:Český rozhlas

Smlouva bývá často označována jako „pakt Ribbentrop-Molotov“ podle ministrů zahraničních věcí, kteří ji dojednali; jen naivní pozorovatel si ale může myslet, že v diktaturách, jakými Německo a Sovětský svaz v létě 1939 byly, může ministr zahraničí něco svobodně dojednat.

Jak je možné, že dva nesmiřitelní rivalové si podali ruce? Podle historiků byl Stalin zaskočen jednáním velmocí o Československu v Mnichově v září 1938; jak tím, že nebyl pozván, tak způsobem, jakým se západní státy zřekly závazků vůči Československu. Stalin pochopil, že princip kolektivní bezpečnosti, systém mírových ujednání, nikam nevede. A došlo mu, že rozpory mezi západními mocnostmi může obratně využívat ve svůj prospěch.

Napadení Polska

Hitler se pro změnu chystal k tažení do Polska a potřeboval jistotu, že Sovětský svaz nepůjde Polsku na pomoc. Ani to by ale nestačilo pro dohodu mezi Hitlerem a Stalinem. Sovětský svaz vedl v roce 1939 jednání také s Velkou Británií a Francií. Dodnes není jasné, proč se protahovala a na čem ztroskotala.

Logo|foto:Český rozhlas

Historikové se přiklánějí k názoru, že obě demokratické země chtěly Sovětský svaz za partnera, nechtěly ale přistoupit na jeho územní ambice – Stalin měl své zájmy v Pobaltí (kromě Litvy), ve Finsku a rumunské Besarábii. Řečeno jednoduše: demokratické státy žádaly od Stalina spolupráci a pomoc v případě válečného konfliktu – Hitler naproti tomu Stalinovi nabízel „mír“ a územní zisky.

Sovětský diktátor si s ohledem na své zájmy vybral spolupráci s Německem. Smlouva byla podepsána 23. srpna 1939 včetně tajného dodatku, podle kterého se obě země podělily o polské území. Od západu bylo Polsko napadeno Německem 1. září, od východu Sovětským svazem 17. září. Válka začala.

Pochybná kariéra

Pro von Ribbentropa (1893-1946) bylo dojednání smlouvy se Stalinem jedním z vrcholů jeho pochybné kariéry. Od února 1938 do května 1945 byl coby Hitlerův ministr zahraničí u mnoha dalších špinavostí, které nacistická říše páchala.

Sami němečtí historici například označili jeho podíl na holokaustu za „šokující“. Na konci války se pokoušel z Německa uprchnout, zatčen byl v polovině června 1945 v hamburském bytě své milenky. V kufru měl statisíce marek a americké dolary. Norimberským tribunálem byl odsouzen k trestu smrti a 16. října 1946 popraven.

Nejen podíl Joachima von Ribbentropa na sovětsko-německé smlouvě ze srpna 1939 hodnotí v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý. Vysíláme v repríze.