Ve volbách 1990 chtělo do parlamentu přes stovku nových stran. To byla žeň, vzpomíná novinář Nováček
Začátkem roku 1990, tedy po zvolení disidenta Václava Havla prvním a posledním prezidentem Československa, došlo i na vznik úplně nových politických stran. A že jich bylo. „Někdy v únoru 1990 byly od ministerstva vnitra vyhrazeny dokonce dva víkendy, kdy se mohly nové politické subjekty registrovat,“ vzpomíná novinář a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček v bonusu cyklu Devadesátky.
Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva Václav Henych byl tím mužem, který organizoval první svobodné volby, ale pak po mnoho let i ty další.
Čtěte také
„Přípravné výbory nově vznikajících stran přinášely právě řediteli Henychovi návrhy stanov, politického programu a seznamy členů, které za ně mohou jednat. A já jsem takových zástupců stran tehdy viděl tuším 82. A to byly jen ty nové, protože ostatním a předlistopadovým tehdy jen byla potvrzena registrace,“ vzpomíná Nováček.
„Někdy to bylo dost kuriózní, protože přišly tři konkurenční týmy – a všechny chtěly založit zemědělskou stranu. Všichni tvrdili, že budou navazovat na známého politika první republiky a dlouholetého agrárníka Antonína Švehlu.“
„Další zas chtěli obnovit národní demokracii. Dokonce si pamatuji na jednoho z těchto pánů-předsedů, který vykládal, že se svými kolegy sestoupil do Kramářovy hrobky, aby na ně padlo jeho fluidum. To by se dnes už asi stát ani nemohlo,“ myslí si novinář.
Politických stran jako hub
Na Slovensku se registrovalo dalších 40 nových subjektů. „To byla tehdy opravdová žeň. Vzápětí se rozproudila obrovská diskuse, co s tolika stranami? Jestli by se nemělo hned v prvních volbách nějakým vhodným volebním systémem, třeba většinovým, omezit počet stran v Poslanecké sněmovně.“
Čtěte také
„Tenkrát jsem patřil mezi ty snílky a novináře, kteří psali, že by se tomu měl nechat přirozený průběh, ať se rozhodnou voliči. Nakonec to dopadlo, a není náhodou, že jsem už od poloviny 90. let měli ve Sněmovně nejvýš sedm osm politických subjektů. Víc jich nikdy nebylo, zredukoval je život,“ dodává Nováček.
Asi největším skandálem prvních voleb byla kauza lidoveckého předsedy Josefa Bartončíka, který spolupracoval s StB. Jak to tehdy doopravdy bylo a proč následné rozdělení Československa komplikovaly ještě moravské strany? A proč na levici vznikl Levý blok, na úplné pravici pak třeba republikáni s Miroslavem Sládkem v čele? To už si poslechněte v bonusovém rozhovoru cyklu Devadesátky, ptá se David Hertl.
Související
-
Devadesátky ve filmu: Od pádu Barrandova k Nahotě na prodej
„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989.
-
Devadesátky: Po opoziční smlouvě přestali lidé politikům věřit
Co znamenala pro českou společnost opoziční smlouva? A jak ji zasáhla nezaměstnanost? Cyklus Českého rozhlasu Plus Devadesátky se ohlíží za fenomény porevolučních let.
-
Klausův „muž na těžkou práci“ a ten, který uhodil Ratha. Devadesátková ODS, to byli Stráský a Macek
Občanská demokratická strana vznikla v únoru 1991 a bez nadsázky šlo o klíčového politického hráče 90. let. Dva její zajímavé členy připomenou v Portrétech Nováček a Hertl.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
