Devadesátky BONUS: V celé Sněmovně byla jediná kopírka, která se navíc přehřívala, vzpomíná na rok 1990 poslanec Benda

13. březen 2025

Začátek roku 1990 se v Československu nesl ve znamení rychlých změn. Po 40 letech totalitního státu tady bylo potřeba nové legislativy vlastně všude, kam se člověk podíval. Potvrzuje to i nejdéle sloužící poslanec Marek Benda (dnes ODS, ale do České národní rady vstupoval jako člen KDS).

„Byla to nesmírně rychlá a intenzivní doba. Jestli dnes někdo o té době píše paměti, tak já bych toho schopen nebyl. Protože většinu věci si prostě nepamatuji, respektive jen zběžně,“ říká Benda. „Všechno se dělo v rychlosti a obrovsky intenzivně,“ vzpomíná.

Marek Benda (ODS)

Ani budovy dnešní Poslanecké sněmovny se se současným stavem prý nedají srovnávat.

„Když jsme sem na začátku roku 1990 dorazili, u dveří byly jen skřínky na boty. Do nich si člověk možná mohl dát papíry, ale rozhodně se nepočítalo s tím, že by se tady víc pracovalo.“

Čtěte také

„Když jsme například v létě 1990 ve třech skupinách přepisovali zákon o volbách do obcí, a tehdy ještě i do okresních úřadů, byla v celém domě jediná kopírka. Ta se po 12 kopích zastavovala, protože by se přehrála. Takže jsme na sebe stále čekali,“ doplňuje.

Jak poslanec vzpomíná na posledního federálního premiéra, který byl před revolucí úředníkem v bance, tedy na Jiřího Stráského? „Honza byl hrozně férový a nesmírně pracovitý člověk. Václav Klaus ho ,používal‘ tam, kam sám jít nechtěl. Tam všude pak byl Stráský,“ dodává poslanec Benda.

Vzpomínky na Miroslava Macka najdete v audiu, poslechněte si pořad Portréty, který podrobně mapuje politiky 90. let, a to v rámci cyklu Devadesátky. Ptá se David Hertl.

autoři: David Hertl , lup
Spustit audio

Související