Mašek, Ježek, Stráský, Macek, Baudyš a Sokol. Příběhy pozapomenutých Politiků devadesátek

Klausův „muž na těžkou práci“ a ten, který uhodil Ratha. Devadesátková ODS, to byli Stráský a Macek

13. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Zleva Miroslav Macek a Jan Stráský v roce 1997 | Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Politici devadesátek – Jan Stráský a Miroslav Macek, dvě tváře ODS (2. díl z 4)

Předchozí díl
Následující díl

Ještě než se na české politické scéně objevilo hnutí ANO, dominovaly jí dvě politické strany: Česká sociální demokracie (ČSSD, dnes SOCDEM) a Občanská demokratická strana. ODS vznikla v únoru 1991 z Občanského fóra a až do roku 2010 volby vyhrávala, nebo byla druhá. Bez nadsázky tak šlo o klíčového politického hráče 90. let. Historii ODS a dva její zajímavé členy, Jana Stráského a Miroslava Macka, připomenou v pořadu Portréty Petr Nováček a David Hertl.

Čtěte také

Přinejmenším do první vážné krize ODS na podzim 1997 byla tato strana zásadní hybnou silou české politiky – v dobrém i ve zlém se vším, co s tím souviselo. V krátké době musela obsadit řadu postů na mnoha politických úrovních a ukázalo se, že o zajímavé osobnosti uvnitř ODS nebyla nouze.

Jednou z nich byl poslední federální premiér Jan Stráský (1940–2019). Řadu let pracoval jako úředník ve Státní bance československé, po listopadu 1989 jej kolega z kanceláře Václav Klaus „vytáhl“ do politiky.

Čtěte také

Na jaře 1990 se Stráský stal náměstkem generálního ředitele Komerční banky a poradcem českého premiéra Petra Pitharta. V květnu 1991 byl jmenován místopředsedou české vlády.

Vrcholné chvíle Stráského přišly po volbách v červnu 1992: politik, vnímaný jako Klausův „muž na těžkou práci“, přijal roli posledního premiéra Československa.

„Byl to složitý půlrok. Šlo o možnou válku, o občanské spory, o spory s Maďarskem, o spory s celou Evropou, která nevěřila, že se nám to podaří v klidu rozdělit,“ komentoval Stráský své působení na postu premiéra dělícího se státu.

Jan Stráský

Po rezignaci Václava Havla navíc vykonával i část prezidentských pravomocí. Po rozpadu Československa se vrátil do české vlády, kde dostal na starosti ministerstvo dopravy. A v říjnu 1995 jej premiér Klaus povolal „hasit problémy“ do čela ministerstva zdravotnictví.

Do života stihl uvést jen část reformy, než spolu s celou vládou na přelomu let 1997 a 1998 skončil. V červnu 1998 také ukončil kariéru poslance.

Následně si vyzkoušel nelehké práci v čele šumavského národního parku. Stráský byl znám jako nadšený turista a neméně nadšený kuřák.

Pohlavek Rathovi

Výraznou osobností ODS byl i Miroslav Macek (1944–2024), dlouholetý místopředseda strany. Stranu pomáhal zakládat, později ji ale otevřeně kritizoval.

Čtěte také

Politickou kariéru zahájil Macek v Občanském fóru. V době rozpadu Československa v roce 1992 už byl místopředsedou federální vlády a vedl ministerstvo práce a sociálních věcí. Byl činný i literárně, psal knihy a překládal z angličtiny.

Do povědomí veřejnosti se asi nejvíc dostal pohlavkem, který uštědřil v roce 2006 bývalému ministru zdravotnictví Davidu Rathovi na sjezdu České stomatologické komory.

Po odchodu z politiky se živil poradenskou činností.

Pozornost však budil i dalšími kontroverzními činy. Jeho jméno bylo spojováno s nejasnostmi kolem privatizace Knižního velkoobchodu (všechna obvinění popíral) a v září 2001 s desetimilionovou odměnou za poradenské služby rakouské Erste Bank při privatizaci České spořitelny.

Macek nařčení z nezákonného jednání odmítl, přesto se po zveřejnění případu rozhodl z vedení ODS odejít.

autor: David Hertl | zdroj: Český rozhlas