Petr Holub: Zemřel Jan Stráský, poslední federální premiér s pravomocemi prezidenta

Jan Stráský jako ředitel Národního parku Šumava v roce 2011
Jan Stráský jako ředitel Národního parku Šumava v roce 2011

Zemřel Jan Stráský. Když odejde někdo takový, pak tím svět něco důležitého ztrácí.

Jan Stráský totiž patřil mezi skutečné zakladatele polistopadového Československa, případně České republiky. Kam byli tito lidé postaveni, tam odvedli skvělý, z dnešního pohledu nesporně gigantický výkon.

Stráský absolvoval spoustu mravenčí práce při ekonomických reformách, ovšem těsně před rozpuštěním Československa převzal funkci posledního federálního premiéra, ke které mu brzy přibyla i prezidentská pravomoc. Zvládl to jako všechno a přispěl k tomu, že Slováci a Češi jsou dodnes nejlepší přátelé.

Pak se zdálo, že byl odsunut stranou, protože byl jmenován pouhým ministrem dopravy. Ovšem stal se nejúspěšnějším ministrem dopravy v historii. Přišel k zablokovanému rezortu a během tří let dokončil nebo nechal těsně před dokončením dlouhé úseky na dálnici D5 z Plzně na bavorskou hranici a na dálnici D8 z Prahy k Českému středohoří. Který ministr se od té doby může pochlubit 160 kilometry dokončených dálnic?

Pak musel převzít ministerstvo zdravotnictví, které se liknavostí předchůdců propadlo do krize, ovšem Stráský nastavil tak kvalitní režim dohadování cen za zdravotní péči, že vydržel dodnes a přispěl k tomu, že zdejší systém patří k nejvýkonnějším v Evropě.

Hluboký obdiv

Politiku opustil po prvních velkých korupčních skandálech, které postihly ODS, a přes krátkou epizodu v Unii svobody, která zklamala jeho očekávání, se odsunul do šumavského azylu. Část roku trávil jako správce horské chaty na Libínském sedle a mimo sezónu bydlel v paneláku u autobusového nádraží v Prachaticích.

Čtěte také

I tady ho našla povinnost, když v roli ředitele krajského úřadu pomáhal založit Jihočeský kraj. Nikoho nemůže překvapit, že krajské zdravotnictví, jak ho Stráský zorganizoval, slouží dodnes za vzor v celé zemi.

Ještě před deseti lety převzal na čas správu Šumavského národního parku a jako první zástupce státní správy odvážně zasáhl proti hrozícímu nebezpečí kůrovce, kterého ještě tehdy bral málokdo vážně. Odvaha spočívala v tom, že musel strpět nepřetržité útoky zaslepených aktivistů.

Hodně toho dokázal, a přesto zůstal skromným člověkem. Tak zní jedna z nejhorších frází, když chcete pochválit něčí životní dílo. U Jana Stráského však člověka ani nic jiného napadnout nemůže.

Petr Holub, týdeník Echo

Více by se dalo říci snad jen připomínkou, že v časech obnovy českého státu patřil do kategorie vysoce postavených úředníků, kteří při každém setkání vzbudili v člověku hluboký obdiv – bez ohledu na funkci, kterou právě vykonávali, jen silou své osobnosti. Takový byl třeba první prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník, ústavní soudce Vojtěch Cepl, penzijní reformátor Jiří Král... Ale příliš mnoho lidí na této úrovni už není ani nebylo.

Autor je komentátor serveru Echo24