Antisystém už sedí na Slovensku ve vládě, říká Breiner. Kovačič Hanzelová: Nedůvěra se Ficovi vymstí
Podrývání demokratických institucí, zpochybňování vědeckých faktů a přejímání narativů ruské propagandy. Slovensko je jednou ze zemí, kde se dezinformace stávají nástrojem alternativní scény i vládních představitelů. „Nestalo se to za den ani za rok. Vzniku alternativních zdrojů informací jsme si začali všímat někdy v roce 2012, kdy se Rusové začali připravovat na anexi Krymu a válku,“ vysvětluje v Chybě systému: Speciál Slovensko bezpečnostní analytik Victor Breiner.
Připravily: Pavlína Nečásková, Iva Vokurková
Zvuk: Ján Volar
Zvukový design: Damiana Smetanová
Antisystémovým hráčům se podařilo vybudovat spletitý mediální ekosystém dezinformačních webů a facebookových stránek, který postupně začal konkurovat mainstreamovým médiím a vytvářet nový typ voliče.
„Příkladem je nynější místopředseda Směru Ľuboš Blaha. On měl ten nejvirálnější účet na facebooku, který mu pak byl zrušen, ale už ho má zpátky. Byl průkopníkem, který dokázal hejtování a ruskou propagandu přetavit z dvou tisíc sledujících v roce 2016 na 60 tisíc. Směr pochopil, že toto je nový model politické komunikace,“ přibližuje Breiner, zakladatel Slovak Media Monitor.
Poukazuje na to, že slovenský premiér Robert Fico má dnes takový vliv na sociálních sítích, že se před parlamentními volbami ani nemusí ukázat v předvolebních debatách, v nichž se donedávna rozhodovalo o výsledcích.
„Všiml jsem si, že on měl násobně vyšší výtlak než americká prezidentská kandidátka Kamala Harrisová. Ficovy statusy z cesty do Moskvy měly okolo 60 tisíc lajků a každý viděly jeden až dva miliony lidí. Mít takový kanál bez jakékoli kritické oponentury, to je strašně silná zbraň,“ upozorňuje.
Antisystém ve vládě
Novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová z deníku SME za zlomový moment považuje vraždu Jána Kuciaka a jeho snoubenky, kdy se zdálo, že je Ficova politická kariéra u konce. Během pandemie koronaviru ale přišel obrat.
Čtěte také
„Začali velmi svědomitě natáčet videa na sociální sítě a přinášet narativ, že se nedá nikomu věřit a všichni jsou zkorumpovaní. A lidé, kteří trestnímu právu nerozumějí, si začali říkat, kdo ví, kde je pravda.“
Vyvolávání nedůvěry v policii, justici a stát jako celek se ale podle ní Ficovi vymstí. Ukázalo se to například při nedávné vlně slintavky a kulhavky. „Farmáři vůbec nedůvěřovali státním institucím, podle nichž měli vybíjet své chovy. Přitom to byla rozumná opatření,“ poznamenává.
Hluboká nedůvěra, kterou politici současné vlády zaseli během pandemie, se projevuje i v opačném táboře rozdělené společnosti. „Polovina země nevěří tomu, že to s atentátem na Fica bylo tak vážné. Snažím se jim vysvětlit, že v tvářích politiků Směru bylo vidět, že opravdu neví, zda Fico přežije. Ale státu už nedůvěřuje ani druhá část spektra.“
Čtěte také
Hanzelová přiznává, že pravidelně sleduje dění na dezinformační scéně a všímá si, že mnozí zápasí s paradoxem: dosud byli proti establishmentu – a najednou z nich jsou fanoušci vlády.
Breiner naproti tomu podotýká, že dezinformační scéna dnes hlásá v podstatě totéž co vláda, a dokonce dochází i k personálnímu propojení.
„Představitelé antisystému už sedí ve státních institucích a na vládních křeslech. A ti ostatní si to internalizovali, například o ministru zahraničí Juraje Blanára od bývalých diplomatů víme, že dezinformacím a ruské propagandě opravdu věří,“ upozorňuje.
Jak silné jsou na Slovensku vlivové operace Ruska? Poslechněte si celý podcast Chyba systému.
