Pracovní tábory v župě Sudety. Smrt tu našli váleční zajatci i totálně nasazení

Průmyslové severozápadní pohraničí, které se po mnichovské dohodě stalo součástí župy Sudety, bylo v období války místem, kam přicházeli lidé ze všech okupovaných zemí. Zhruba od roku 1940 tu totiž začaly citelně chybět pracovní síly. 

V Záluží u Mostu se budoval mamutí závod na výrobu syntetického benzínu, byly tu důležité uhelné doly a také se sem přestěhovaly některé zbrojní závody. Nebylo, kdo by všechny tyto úkoly zastal.

Čeští dělníci po Mnichovu z valné části odešli, němečtí pracovníci byli povoláváni na frontu. Němci proto začali organizovat náborové akce v okupovaných zemích, později sem pracovní síly zavlékali pomocí tzv. totálního nasazení. K těmto lidem postupně přibývali také váleční zajatci.

Do Podkrušnohoří přicházely desítky tisíc lidí doslova z celé Evropy. Po invazi do Normandie k nim přibyli také Američané. Nejvíce těchto dělníků bylo na Mostecku. Na výstavbě zmíněné rafinérie na výrobu benzínu pracovalo 30 tisíc lidí všech možných národností. Bylo nutné najímat tlumočníky, aby vůbec mohli spolupracovat.

Mnozí tam našli smrt

Pracovní podmínky cizích dělníků byly různé. Absolutně nejhorší měli sovětští váleční zajatci. Ani ostatní, a to včetně civilních pracovníků, ovšem nezakoušeli žádný zvláštní luxus. Ubytování bylo velice skromné, pracovalo se šest dnů týdně až dvanáct hodin denně. Mnozí z těchto pracovníků našli v pohraničí smrt.

Umírali na špatnou výživu a přepracování, stávali se oběťmi pracovních úrazů i agrese ze strany německých dozorců, ale především přicházeli o život při náletech na rafinérii. Těch bylo mezi lety 1944 a 1945 celkem sedmnáct.

V rozhlasovém archivu se dochovaly reportáže z pracovního tábora, kde bydleli italští dělníci, a z tábora pro ruské civilní pracovníky. S historikem Martinem Veselý z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem natáčela Veronika Kindlová.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.