Příjezd Heydricha do Prahy. Reportáž z přivítání zastupujícího říšského protektora na Hradě
S vypuknutím války proti Sovětskému svazu potřebovalo Německo více než předtím klid v zázemí a hlavně spolehlivé dodávky zbraní a dalšího materiálu. Jedním z důležitých dodavatelů byl protektorát.
Jenže v něm, jak se ukazovalo, stále fungoval docela čilý odboj a obyvatelstvo bylo k práci pro velikost říše poměrně laxní. Dosavadní protektor Konstantin von Neurath byl proto poslán na zdravotní dovolenou a do země přijel vládce: zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich.
Ne snad, že by éra Konstantina von Neuratha byla nějaká selanka. Během jeho působení byly české země zapojeny do německého hospodářství, začala germanizace, vešly v platnost rasové zákony, byly uzavřeny vysoké školy a odbojní studenti popraveni nebo posláni do koncentračních táborů. Ovšem od autora holokaustu Heydricha se očekával mnohem tvrdší přístup.
Popravy a zatýkání
Ten také skutečně přišel. Hned v den jeho nástupu do funkce bylo zavedeno stanné právo, následně byli popraveni už dříve zatčení představitelé Obrany národa. Zatčen byl také předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, který byl už od léta sledován pro své kontakty s odbojem.
To byl ale jen začátek. V následujících dnech hlásil rozhlas každý den seznamy popraveným. A nebyli mezi nimi jen odbojáři. Byli tam i lidé zatčení například za hospodářské delikty. Tedy za činy, za které se běžně nepopravuje.
Z příjezdu Reinharda Heydricha do Prahy se v rozhlasovém archivu dochovala reportáž. Zachycuje přivítání zastupujícího říšského protektora na Pražském hradě. Tam totiž Heydrich s rodinou až do jara 1942 bydlel. Až potom se přestěhoval na zámek v Panenských Břežanech, který máme s jeho pobytem v českých zemích spíše spojený.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.