Za svobodu se platí aneb Smysl atentátu na Heydricha se komunisté snažili vymazat z dějin
Zabití říšského protektora Reinharda Heydricha je významnou událostí z období druhé světové války, ke které se často vracíme. Provází naše dějiny po další desetiletí až do současnosti. Pomsta nacistů, která byla sledem hrůzných činů, pak vedla i k diskuzím, zda to celé mělo smysl.
„Přijímám s hlubokým otřesem, že před půlhodinou Heydrich podlehl svým těžkým zraněním. Přidala se k nim ještě sepse a potom byl nezachranitelně ztracen. Ztráta Heydricha je nenahraditelná! Byl nejradikálnějším a nejúspěšnějším protivníkem nepřátel státu. Ti, kteří jej zabili, tím bezpochyby způsobili nacionálněsocialistické věci nejtěžší škodu.“ Tato slova si do svého deníku krátce po informaci, že Heydrich zemřel, zapsal Josef Goebbels.
České země byly tehdy součástí protektorátu Čechy a Morava. Zdánlivě existující stát přijal „ochranu říše“, měl vlastního prezidenta, vlastní vládu a dokonce i vládní vojsko. Ale důležité je právě to slovo „zdánlivě“.
Exiloví představitelé Československa byli ve složité situaci. Jak přesvědčit spojence, že lidé doma se nesmířili s nacistickou nadvládou? Ve hře ostatně byla také možná budoucnost státu, tedy Československa. Přichází rozhodnutí k výcviku parašutistů, který probíhá ve Skotsku. Vybráni jsou stateční, odhodlaní vlastenci, vojáci, lidé, před kterými bychom i dnes – s odstupem několika desetiletí – měli s úctou smeknout.
Jaká byla situace v tehdejším protektorátu vysvětluje badatel Jiří Padevět: „Po příchodu Heydricha do Prahy začíná holokaust českých Židů. Na jedné z porad v Petschkově paláci je rozhodnuto, že Terezín se stane ghettem. Nechává zatknout předsedu vlády Eliáše, vyhlašuje stanné právo a nechává popravit významné představitele domácího odboje, především bývalé příslušníky československé armády a české vlastence.“
Nejen pomsta, ale i poznání
A pak přišel 27. květen 1942. To byl den, kdy se Jan Kubiš a Jozef Gabčík pokusili zabít Reinharda Heydricha, ale pronásledovala je smůla: zasekla se zbraň, granát vybuchl na hraně auta, ale Heydrich byl smrtelně raněn a po několika dnech umírá. Odvetou pak bylo běsnění nacistů, zatýkání a teror.
Nejen pomsta, ale také poznání, že před sebou mají vycvičeného nepřítele. Dokladem jsou slova, která pronesl na neveřejném setkání s tzv. nejvěrnějšími muži dne 9. června 1942 Heinrich Himmler: „Atentátníci musejí být velice dobře vycvičeni, musejí být připraveni. Musejí být velmi zkušení, energičtí, k smrti odvážní lidé. Ti se kdekoli nenajdou. (…) Považuji za správné to říci se vší otevřeností, neboť si musíme vzít poučení a vyvodit důsledky z bohužel zdařilého atentátu na Heydricha. Že je pro nás tato metoda velmi nebezpečná.“
A pak přicházejí Lidice. Likvidace středočeské obce se stala symbolem nacistické zrůdnosti. Vypočítávání všech hrůz tohoto období by dalo dohromady dlouhý a tragický výčet. Zřejmě i proto, se vedly diskuze, zda to měl smysl. Ostatně také část domácího odboje byla od počátku proti pokusu o zabití Heydricha a dotyční varovali před akty pomsty nacistů, spolu s obavami o další perzekuci domácího odboje.
Jiří Padevět ale konstatuje: „Zkuste se zeptat ve Velké Británii, zda bitva o Británii měla smysl. V lepším případě vás tázaný odkáže do patřičných míst, v horším vás rovnou napadne. Nacistická i komunistická propaganda, obě tento čin záměrně shazovaly a dělaly z něj kriminální čin. A komunistická propaganda se snažila o neexistenci tohoto činu.“
Doplňme slova prezidenta Václava Havla při návštěvě Chrámu sv. Cyrila a Metoděje: „Víme, co jsme za tento atentát zaplatili. (…) Za svobodu se platí. My jsme se z různých důvodů nepostavili na odpor organizovanou vojenskou silou. Museli jsme to zaplatit jinak.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Víme všechno o lidickém odkazu? Jméno obce bylo mnohokrát zneužito
Středočeská obec Lidice je symbolem tragédií 2. světové války. Odkaz Lidic má ale také své temné stránky, které postupně začala odkrývat naše historiografie.
-
Mohl se Heydrich stát nástupcem Hitlera?
Smrt „řezníka z Prahy“, jednoho z nejobávanějších mužů třetí říše, znamenala pro nacisty obrovskou ztrátu. Heydrich byl pro Hitlerův režim nepostradatelnou personou...
-
Stala se legenda o svatováclavské koruně osudnou i Reinhardu Heydrichovi?
Svatováclavská koruna je součástí svatovítského pokladu od 14. století. Souvisí s ní několik tradic, také legendy a dokonce i kletba. Stala se osudnou i Heydrichovi?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
