Stala se legenda o svatováclavské koruně osudnou i Reinhardu Heydrichovi?
Svatováclavská koruna je součástí svatovítského pokladu od 14. století. Souvisí s ní několik tradic, také legendy a dokonce i kletba. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich si prý nasadil svatováclavskou korunu na hlavu a do roka zemřel. Je to legenda, nebo skutečnost?
„Svatováclavská koruna je opředena řadou legend, které varují všechny neoprávněné osoby, které by si ji chtěly nasadit na hlavu, že je může postihnout nějaký trest. Dokonce i králové si ji mohli pouze propůjčit. Jistou záhadou ale je, kdy vznikají. Jejich původ může být již v době Karla IV., tedy od roku 1346. Vznikají tehdy, když se příběh uzavře. To se týká také Heydricha,“ vysvětluje původ legend historička Eva Doležalová.
Čtěte také
Historickým faktem ale je, že při příchodu zastupujícího říšského protektora Heydricha do Prahy v listopadu 1941 mu tehdejší prezident Emil Hácha musel odevzdat sedm klíčů od korunní komory. Této události se zúčastnila také řada dalších představitelů protektorátu a říšských politických špiček, jak nám potvrzují dobové fotografie. Celý akt měl ze strany Heydricha symbolizovat „ochranu“ nad odznaky české státnosti.
Sv. Václava zneužila už nacistická propaganda
Svatováclavská koruna tak jen logicky patřila do adaptace národních a státních symbolů pro potřeby protektorátu a nacistické vlády. Co vše bylo nacisty využito či zneužito popisuje Eva Doležalová: „Ze středověku zmiňme samotného Karla IV., který coby římský císař spravuje i české království. A také postava sv. Václava a symboly s ním spojené, se deformují do nacistické propagandy.“
I svatováclavská koruna měla „svá“ cestovatelská období, proto je jednou z tradic, které se k ní váží, sedm klíčů, aby bylo zřejmé, že se koruny nemůže zmocnit nikdo neoprávněný. Další tradicí pak je, že svatováclavská koruna nereprezentuje pouze panovníka, ale skutečně celou zemi, tj. dědictví svatého Václava. Jako takovou ji vnímal už sám Karel IV.
Čtěte také
A název „Koruna“ se od poloviny 14. století začal užívat také jako synonymum pro označení korunních zemí království, tj. Čech a Moravy. Později se koruna stala také symbolem pro české země obecně a jako taková byla zobrazována jako součást panovnických portrétů. Tato tradice v současnosti převážila a svědčí o tom i výjimečnost, kdy jsou korunovační klenoty představovány veřejnosti.
Kletby trnu Kristovy koruny
Třetí tradice je historicky nejstarší a svým způsobem také nejposvátnější a právě ona mohla stát na začátku na příběhu o Heydrichovi. Do vrcholu – křišťálového křížku svatováclavské koruny – byl uložen trn z Kristovy koruny. Právě to byl symbol Kristova utrpení. Korunovace pak dle středověké teorie o rozdělení země do tří stavů znamenala to, že panovníci byly osoby vyvolené Bohem a při samotné korunovaci byly právě ony pomazané a povýšené svátostným svěcením.
Proto na všechny ty, kteří by se chtěli takového klenotu, jako je koruna, neoprávněně dotknout, měla dopadnout kletba. A tak jsme zpátky u Reinharda Heydricha, který prý do roka od nasazení koruny umírá na následky zranění od útoku parašutistů.
Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii pořadu měl Michal Bureš. Hostem je historička z Historického ústavu AV ČR Eva Doležalová.
Související
-
Mohl se Heydrich stát nástupcem Hitlera?
Smrt „řezníka z Prahy“, jednoho z nejobávanějších mužů třetí říše, znamenala pro nacisty obrovskou ztrátu. Heydrich byl pro Hitlerův režim nepostradatelnou personou...
-
Moravec, Lažnovský, Teuner a další. Co získali a ztratili čeští kolaboranti?
Pravděpodobně nejtěžší období prožíval český národ za 2. světové války, která začala před 80 lety. Okupace vlasti probudila u některých odvahu, u jiných prospěchářství.
-
Byl generál Syrový viníkem Mnichova? Hrdinu s páskou přes oko odsoudili po válce jako kolaboranta
Tzv. mnichovská dohoda byla tvrdým zásahem do existence Československa. Spolu s následným konce státu na jaře 1939 jsou to hlavní témata, která jsou stále traumatem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.