Moravec, Lažnovský, Teuner a další. Co získali a ztratili čeští kolaboranti?

25. květen 2021

Pravděpodobně nejtěžší období ve své moderní historii český národ prožíval za druhé světové války. Okupace vlasti probudila u některých Čechů odvahu a houževnatost, u jiných pro změnu bezpáteřní prospěchářství. A právě ti začali spolupracovat s nepřítelem.

Protektorátnímu ministru školství a lidové osvěty Emanuelu Moravcovi se také někdy říká „český Quisling“. Jde o připomínku norského fašistického politika Vidkuna Quislinga, spolupracujícího v letech 2. světové války s Němci.

Čtěte také

Byl to přitom právě bývalý legionář Moravec, který v září 1938 horlivě podporoval ozbrojený odpor proti nacistické agresi. Mnichovská dohoda jeho přesvědčení zničila a zažehla v něm nenávist k prezidentu Benešovi.

Svými politickými úvahami v rozhlase, spoluprací s nacistickou rozvědkou a leštěním klik u představitelů říše v protektorátu, si vysloužil ministerské křeslo a všeobecnou nenávist. Při povstání v květnu 1945 se pokusil z hlavního města uprchnout v nákladním automobilu. Vozu ale došel benzin a ministr Moravec se v jeho kabině zastřelil.

Novináře Lažnovského zlikvidoval odboj

Nacistické propagandě začali v Čechách a na Moravě pomáhat někteří, do té doby většinou ne příliš úspěšní novináři. Rozhlasovým posluchačům přinášeli mimo jiné reportáže o úspěších německé armády. Jedním z nejaktivnějších byl Karel Lažnovský.

Čtěte také

Původně zapálený komunista se díky názorovým veletočům a spoluprací s okupační mocí dostal až na pozici šéfredaktora velmi rozšířeného deníku České slovo.

Při jednom z jednání s předsedou protektorátní vlády a odbojářem Aloisem Eliášem snědl šéfredaktor Lažnovský otrávený chlebíček. Zemřel v říjnu 1941 na břišní tyfus.

Převychovatel české mládeže Teuner

Nacisté se zaměřili i na českou mládež, kterou bylo podle nich třeba převychovat po vzoru nacistické organizace Hitlerjugend. V květnu 1942 bylo formálně založeno Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.

Čtěte také

Generálním referentem organizace se stal lékař František Teuner. O činnosti Kuratoria ale rozhodovali hlavně němečtí poradci, generální referent měl na starosti především propagaci a vystupování na sjezdech. Po válce byl odsouzen k trestu smrti.

Prezident Klement Gottwald mu ale trest zmírnil na doživotí. František Teuner se dostal na svobodu v roce 1963, po srpnové invazi roku 1968 utekl do Západního Německa. Zemřel v Norimberku v roce 1978.

České kolaboranty, skutečné „celebrity“ i obyčejné lidi, kteří jen horlivě přitakali nové realitě okupované země, představuje Archiv Plus. Poslechněte si nejen zapomenuté hlasy spolupracovníků s německými nacisty, ale především to, co tito lidé skutečně posluchačům říkali.

  • Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Naše čísla hrají... s vámi
autor: Jiří Zeman
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.