Moravec, Lažnovský, Teuner a další. Co získali a ztratili čeští kolaboranti?
Pravděpodobně nejtěžší období ve své moderní historii český národ prožíval za druhé světové války. Okupace vlasti probudila u některých Čechů odvahu a houževnatost, u jiných pro změnu bezpáteřní prospěchářství. A právě ti začali spolupracovat s nepřítelem.
Protektorátnímu ministru školství a lidové osvěty Emanuelu Moravcovi se také někdy říká „český Quisling“. Jde o připomínku norského fašistického politika Vidkuna Quislinga, spolupracujícího v letech 2. světové války s Němci.
Čtěte také
Byl to přitom právě bývalý legionář Moravec, který v září 1938 horlivě podporoval ozbrojený odpor proti nacistické agresi. Mnichovská dohoda jeho přesvědčení zničila a zažehla v něm nenávist k prezidentu Benešovi.
Svými politickými úvahami v rozhlase, spoluprací s nacistickou rozvědkou a leštěním klik u představitelů říše v protektorátu, si vysloužil ministerské křeslo a všeobecnou nenávist. Při povstání v květnu 1945 se pokusil z hlavního města uprchnout v nákladním automobilu. Vozu ale došel benzin a ministr Moravec se v jeho kabině zastřelil.
Novináře Lažnovského zlikvidoval odboj
Nacistické propagandě začali v Čechách a na Moravě pomáhat někteří, do té doby většinou ne příliš úspěšní novináři. Rozhlasovým posluchačům přinášeli mimo jiné reportáže o úspěších německé armády. Jedním z nejaktivnějších byl Karel Lažnovský.
Čtěte také
Původně zapálený komunista se díky názorovým veletočům a spoluprací s okupační mocí dostal až na pozici šéfredaktora velmi rozšířeného deníku České slovo.
Při jednom z jednání s předsedou protektorátní vlády a odbojářem Aloisem Eliášem snědl šéfredaktor Lažnovský otrávený chlebíček. Zemřel v říjnu 1941 na břišní tyfus.
Převychovatel české mládeže Teuner
Nacisté se zaměřili i na českou mládež, kterou bylo podle nich třeba převychovat po vzoru nacistické organizace Hitlerjugend. V květnu 1942 bylo formálně založeno Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.
Čtěte také
Generálním referentem organizace se stal lékař František Teuner. O činnosti Kuratoria ale rozhodovali hlavně němečtí poradci, generální referent měl na starosti především propagaci a vystupování na sjezdech. Po válce byl odsouzen k trestu smrti.
Prezident Klement Gottwald mu ale trest zmírnil na doživotí. František Teuner se dostal na svobodu v roce 1963, po srpnové invazi roku 1968 utekl do Západního Německa. Zemřel v Norimberku v roce 1978.
České kolaboranty, skutečné „celebrity“ i obyčejné lidi, kteří jen horlivě přitakali nové realitě okupované země, představuje Archiv Plus. Poslechněte si nejen zapomenuté hlasy spolupracovníků s německými nacisty, ale především to, co tito lidé skutečně posluchačům říkali.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Něco málo z prvních májů. Nejedlý, Moravec i lyrický důstojník z lidu
Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942-1989.
-
Štát. Temná kapitola slovenských dějin
„Jeden národ! Jeden vůdce! Jeden společný cíl!“ Tak hřímal 11. prosince 1938 na předvolebním projevu v Bratislavě předseda slovenské vlády Jozef Tiso.
-
Vznik Protektorátu Čechy a Morava aneb Hra se slovenskou kartou
Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
