„Zákeřná smrt mu vyrvala z ruky pero...“ Reportáž z pohřbu kolaborantského novináře Lažnovského
Šéfredaktor novin České slovo Karel Lažnovský patřil k prominentním kolaborantským novinářům za protektorátních dob. Jeho neslavný konec připomíná Veronika Kindlová.
Šéfredaktor listu České slovo, to nebyla za protektorátu málo významná funkce. Noviny, které byly za první republiky spojeny s národně socialistickou stranou, se za nacistické éry staly (ostatně tak jako ostatní tisk) hlásnou troubou nacismu a spolupráce s Němci.
Ve 20. letech byl Karel Lažnovský členem KSČ a přispíval do Rudého práva. K razantnímu obratu (i když vzhledem k nacisticko-sovětské spolupráci v letech 1939-1941 ten obrat zas tak nelogický nebyl) u něho došlo poté, co se slušní novináři museli odmlčet nebo byli tak či onak zlikvidování.
Tlak na vládu
Lažnovský, autor a novinář sotva průměrných kvalit, se stal jedním z nejagresivnějších novinářských es, které měli Němci k dispozici. Spolu se svými kolegy Krychtálkem, Crhou a Vajtauerem a dalšími se stali miláčky nacistické propagandy.
Typické ale bylo, že i když měli všichni jmenovaní plnou ochranu režimu a veškerá myslitelná privilega, měli neustále ve zvyku veřejně fňukat nad tím, že jejich postoje nenásleduje dostatečný počet protektorátních spoluobčanů.
Čtěte také
Všichni také vyvíjeli systematický tlak na protektorátní vládu v tom smyslu, že málo hlasitě a málo loajálně spolupracuje s říšským protektorem a německými orgány vůbec.
Chlebíčková aféra
Situaci vyhodnotil jako kritickou i premiér Eliáš, když v září 1941 pozval Lažnovského a jeho kolegy k rozhovorům. Pro svou návštěvu nechal přichystat otrávené chlebíčky a zbytek příběhu je už zřejmě znám. Lažnovský podlehl otravě 10. října 1941. Na jeho pohřbu 15. října řečnil mimořádně agresivním způsobem Emanuel Moravec.
Není příliš jasné, koho přesně považoval za „obrýlené mandaríny“ zodpovědné za Lažnovského smrt, ale i tak jeho projev budil nefalšovanou hrůzu. Jedním z typických rysů totalitního režimu je, když se na pohřbu jeho prominentů vyhrožuje.
O Karlu Lažnovském a jeho činnosti mluví s historikem Liborem Svobodou redaktorka Veronika Kindlová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
