Szántó: Trumpův plán na „dobrovolný“ odchod Gazanů se jmenuje etnická čistka, zločin proti lidskosti
„Plán Gaza“ amerického prezidenta Donalda Trumpa začíná získávat konkrétní obrysy. Šéf tajné služby Mossad ve Washingtonu údajně minulý týden žádal Spojené státy, aby přesvědčily několik zemí k přijetí stovek tisíc Palestinců. „Nucený odchod nebo etnická čistka je v kategorii genocida neboli zločin proti lidskosti,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus bývalý blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó.
Víme, že prezident Trump měl brilantní vizi, nazývá se svobodná volba – když lidé chtějí zůstat, mohou zůstat, ale když chtějí odejít, mělo by jim to být umožněno, nemělo by to být vězení, prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu k Trumpovu plánu.
Čtěte také
„Dokážu si představit, že mezi těmi dvěma a čtvrt miliony Palestinců žijících v Gaze by se našlo i třeba několik stovek tisíc, kteří by chtěli dočasně opustit Gazu. Protože Gaza skutečně v tuto chvíli, zvlášť v některých místech, není úplně připravená na stabilní, klidný nebo prosperujcící život,“ míní Szántó a zdůrazňuje:
„Ten takzvaný dobrovolný odchod by byl pod tlakem izraelských bomb, izraelských tanků. A Egypt by musel souhlasit s otevřením hranice, což se mimochodem nikdy nestane, proto je to fantasmagorie. Ten nucený odchod, toto masové vytlačování se zbraní v ruce, i kdyby se říkalo, že to je dobrovolné, se nějak jmenuje – a je to etnická čistka v kategorii genocidia neboli zločinu proti lidskosti.“
Čtěte také
Novinář uznává, že za genocidium by to musely označit mezinárodní instituce, například Mezinárodní soudní tribunál.
A připomíná, že na rozdíl od Syřanů, v jejichž státě vypukla před lety občanská válka, nemohli Gazané svoji zemi opustit.
„Protože hranice Gazy ze dvou stran ovládá Izrael a ze strany druhé Egypt. A Egypt nedovolil až na, řekněme, několik málo tisíc, možná několik málo nízkých desítek tisíc, nikomu odejít,“ srovnává Szántó.
Možnost odchodu
Pokud by tedy Palestinci mohli odejít z Pásma Gazy do zemí, s nimiž by to dojednal izaelský premiér Benjamin Netanjahu, nebylo by to podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje vyloženě špatně.
Čtěte také
„Tam jde jenom o ten záměr,“ připomíná a přiznává, že mu sám úplně nerozumí. Americký prezident Trump je ve svých plánech nepředvídatelný a jasnější představu zatím nepředstavil ani Netanjahu.
„Není jasné, co vlastně izraelský bezpečnostní kabinet chce. Jestli mluví o tom, že chce dosáhnout dvou cílů, to znamená osvobození zbývajících 51 rukojmích, případně jejich těl, a zároveň tedy zničení Hamásu jako vládnoucí, a především vojenské síly,“ jmenuje prvn možnost a pokračuje:
„Anebo, jak zaznívá z úst výrazně extremističtěji orientovaných členů tohoto kabinetu, by se Gaza měla vylidnit, aby vzniklo jakési nárazníkové pásmo. Nebo dokonce že by měla být Gaza znovu kolonizována.“
Novinář upozorňuje, že palestinská otázka je dodnes černým svědomím arabského světa a pomoc, jakou Gazanům tyto státy poskytují, není tak velká, jak by mohla být.
Hladomor
Zdá se, že Izrael chce přestat používat zbraně na deset hodin denně a v průběhu těch deseti hodin denně by se do Gazy měla dostávat humanitární podpora. Szántó tento krok vnímá jako výrazný.
Čtěte také
„V Gaze skutečně momentálně je to, před čím se hrozilo rok a půl. Je tam hladomor,“ říká. „Gaza se v podstatě proměnila v jakýsi kručící žaludek, stažený, prázdný.“
„Jakákoliv humanitární pomoc dovnitř je krokem dopředu. Ale není to aktuální řešení,“ dodává Szántó s tím, že desetihodinová pauza by umožnila distribuci pomoci. Problémem ale je, že distribuční síť je rozbitá a je obtížné zorganizovat rozdávání pomoci.
Proč mají i bohaté země v regionu problém s přijetím palestinských uprchlíků? Jak velkou hrozbou je aktuálně Hamás? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus s bývalým blízkovýchodním zpravodajem České televize Jakubem Szántó.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.


