Zapomenutý hrdina Mančal: Zahájil Pražské povstání, pravdivé líčení konce války mu ale zlomilo vaz

V příštích hodinách se pak s kolegy zabarikádoval před rozzuřenými příslušníky SS ve studiu a vysílal volání rozhlasu o pomoc. V následujících dnech pak zajišťoval svobodné vysílání o průběhu povstání a osvobození Prahy.

Čtěte také

„Navigátor hlásí: jsme přesně na místě.“ Rozhlasová dramatizace náletu na Berlín

V rozhlase Mančal pracoval od roku 1940. Četl především zprávy z bojišť a politické komentáře, tedy samé informace nasáklé nacistickou propagandou. Zároveň byl ale zapojen do odboje. Jako aktivní člen Československé církve byl činný v její ilegální organizaci, byl ve spojení i se skupinami Tři králové a Bílá hora, a také působil v Obraně národa.

Vykonstruovaný proces

V rozhlase se proto musel chovat nanejvýš nenápadně a loajálně k režimu. Takových příkladů bychom našli v protektorátu více, třeba herce Karla Högera, který byl rovněž činný v odbojových organizacích, ale zároveň hrál v řadě oblíbených protektorátních filmů.

Zdeněk Mančal byl členem národně sociální strany a po válce patřil k těm, kteří o konci války v Praze vypovídal tak, jak skutečně proběhla. V mnohých besedách, kam byl v poválečných měsících zván, proto vyprávěl o zásadní úloze Vlasovců nebo o tom, jak Rudá armáda přišla do fakticky osvobozené Prahy.

To mu pochopitelně v následujících letech zlomilo vaz. Nejprve byl vyhozen z rozhlasu, pak byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajnou velezradu na 3 roky do vězení. Bohužel ani v 60. letech se nedočkal rehabilitace a zemřel v zapomenutí v roce 1975. Připravila Veronika Kindlová.