Zajatci od Sokolova v rozhlase: Zazněly i pravdivé informace, třeba o sovětských gulazích

V březnu roku 1943 proběhla na východní frontě u vesnice Sokolovo bitva, do které se zapojil i 1. československý samostatný prapor pod velením Ludvíka Svobody. 

Prapor se zde dostal do německého obklíčení, řada vojáků byla zabita a zraněna a pět z nich padlo do zajetí.

Čtěte také

Na podzim 1943 se německá propaganda rozhodla využít tyto muže jako „propagandistický materiál“ – byli nuceni vystoupit v Praze na tiskové konferenci a dva z nich byli také pozváni do rozhlasového studia.

Při rozhovoru se redaktor Antonín Kožíšek snažil snižovat význam zpráv „emigrantského rozhlasu“ – míněna pochopitelně BBC a vysílání moskevského rozhlasu – o významu československé vojenské jednotky na východní frontě. Celý rozhovor se samozřejmě nese v duchu zpochybňování úspěšnosti zahraniční mise československých vojáků.

Pravdivé informace

Jak ale poznamenává historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, zdaleka ne všechno, co v rozhovoru padlo, byly vylhané informace. Celá řada vojáků se například dostala do Buzuluku, kde se jednotka formovala, přes zajetí v ruském gulagu, čili vlastně jako zajatci v koncentračním táboře sovětského typu.

Pravdivé také byly informace o tom, že zpočátku jejich výcvik probíhal nouzově jen s pomocí maket zbraní. Nic to ale neměnilo na faktu, že se u Sokolova vojáci v podstatě ubránili – přinejmenším do té míry, že řada z nich mohla poté pokračovat v boji na východní frontě a tím přispět k osvobození českých zemí i Slovenska od nacismu.

S Prokopem Tomkem rozhovor obou zajatců v protektoráním rozhlasu komentuje redaktorka Milena Štráfeldová.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související