Zajatci od Sokolova v rozhlase: Zazněly i pravdivé informace, třeba o sovětských gulazích
V březnu roku 1943 proběhla na východní frontě u vesnice Sokolovo bitva, do které se zapojil i 1. československý samostatný prapor pod velením Ludvíka Svobody.
Prapor se zde dostal do německého obklíčení, řada vojáků byla zabita a zraněna a pět z nich padlo do zajetí.
Čtěte také
Na podzim 1943 se německá propaganda rozhodla využít tyto muže jako „propagandistický materiál“ – byli nuceni vystoupit v Praze na tiskové konferenci a dva z nich byli také pozváni do rozhlasového studia.
Při rozhovoru se redaktor Antonín Kožíšek snažil snižovat význam zpráv „emigrantského rozhlasu“ – míněna pochopitelně BBC a vysílání moskevského rozhlasu – o významu československé vojenské jednotky na východní frontě. Celý rozhovor se samozřejmě nese v duchu zpochybňování úspěšnosti zahraniční mise československých vojáků.
Pravdivé informace
Jak ale poznamenává historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, zdaleka ne všechno, co v rozhovoru padlo, byly vylhané informace. Celá řada vojáků se například dostala do Buzuluku, kde se jednotka formovala, přes zajetí v ruském gulagu, čili vlastně jako zajatci v koncentračním táboře sovětského typu.
Pravdivé také byly informace o tom, že zpočátku jejich výcvik probíhal nouzově jen s pomocí maket zbraní. Nic to ale neměnilo na faktu, že se u Sokolova vojáci v podstatě ubránili – přinejmenším do té míry, že řada z nich mohla poté pokračovat v boji na východní frontě a tím přispět k osvobození českých zemí i Slovenska od nacismu.
S Prokopem Tomkem rozhovor obou zajatců v protektoráním rozhlasu komentuje redaktorka Milena Štráfeldová.
Související
-
Zatkněte Jana Korandu! Předobrazem hlavního hrdiny Casablancy byl možná český odbojář
Co má společného hrdina filmu Casablanca Victor Laszlo s hrdinou českého odboje Janem Korandou? Možná se inspirací hlavního hrdiny filmu skutečně stal český odbojář...
-
„Strávili jsme nádherný den na Krymu.“ Fenomén propagandistických cest organizovaných nacisty
V roce 1942 pokračovaly v nacistické režii propagandistické cesty vybraných z protektorátu na okupovaná východní území. Účel byl jasný: přivézt si domů patřičné dojmy.
-
Pracovní tábory v župě Sudety. Smrt tu našli váleční zajatci i totálně nasazení
Průmyslové severozápadní pohraničí, které se po mnichovské dohodě stalo součástí župy Sudety, bylo v období války místem, kam přicházeli lidé ze všech okupovaných zemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
