Záchrana Evropy před bolševismem? Po porážce u Stalingradu v Lucerně řečnil Moravec i Frank
Čeští zemědělci a dělníci, úředníci, kulturní pracovníci, řemeslníci a živnostníci se 26. února 1943 sešli v pražské Lucerně, aby tam vyslechli veřejný projev ministrů a dalších státních činitelů. Lucernu naplnily asi 4 tisíce lidí a neobešlo se to pochopitelně bez fanfár z Libuše, vztyčených pravicí a bouřlivých potlesků. A důvod?
I když se podobné veřejné shromáždění jako důkaz loajality protektorátní reprezentace i občanů neodehrálo poprvé, tentokrát byla situace trochu odlišná. Shromáždění se neodehrálo ve stínu poprav a teroru jako za heydrichiády, ale jako reakce na zlom, o kterém nacisté tušili, že neměl přijít.
Čtěte také
Měsíc předtím, na konci ledna 1943, kapitulovala německá 6. armáda u Stalingradu. Heslem dne se stal výraz „totální válka“, a ta také od každého vyžadovala nové nasazení, pracovní i ideologické.
Podezřelé bylo, že na rozdíl od dosavadních dobyvačných projevů nacistických špiček i samotného Hitlera se od této chvíle bude propagandisticky fedrovat nutnost „zachránit Evropu před bolševismem“. Tedy obrazně řečeno situace, kdy šílený pyroman nejdříve zapálil celou vesnici a teď s pistolí v ruce zakládá dobrovolné hasičské sbory a žádá o pomoc.
Moravcovo blábolení
V Lucerně v únoru 1943 mluvili prezident Emil Hácha, předseda vlády Jaroslav Krejčí, ale příležitost řečnit si především nenechal ujít neblaze proslulý ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec a samozřejmě neomezený pán nad protektorátem, státní tajemník K. H. Frank, který se pokoušel mluvit v jakési směsi chlácholení a výhrůžek.
Moravcovo ideologické blábolení se tentokrát zaměřilo na komentování „pravého socialismu pro malého člověka“, který prý (prostřednictvím nacistického Německa) vyhlásil boj falešné demokracii, kapitalismu i bolševismu jako formě státního kapitalismu. To vše samozřejmě v antisemitském duchu.
Jak podotýká historik Petr Hlaváček, Jan Masaryk na vlnách BBC na konto tohoto vystoupení sarkasticky Moravcovi sliboval, že se své lucerny ještě dočká, totiž že na ní bude viset. Dodejme, že poválečnému soudu unikl Moravec jen tím, že se sám v květnu 1945 zastřelil.
Související
-
Zábava v časech protektorátu. „Když vám dochází chléb, musíte přitlačit na hry,“ komentuje historik
Sestry Allanovy, Zdena Vincíková, Kamil Běhounek, R. A. Dvorský – hvězdy swingové hudby, jejichž popularita za protektorátu neklesla navzdory válečným poměrům, spíš naopak
-
Každej chodí s hlavou sklopenou, zní v reportáži z června 1942. Dělníci tu „odsuzují“ smrt Heydricha
Že každej chodí s hlavou sklopenou, tvrdili v červnu roku 1942 dělníci z Klatov rozhlasovému hlasateli Josefu Cincibusovi. Ten se tehdy vydal do západních Čech.
-
Drazí přátelé, Německo není s to válku vyhrát... Vánoční poselství Masaryka a Beneše z roku 1940
Edvard Beneš a Jan Masaryk měli zřejmě největší vliv na posluchače rozhlasové stanice BBC v protektorátu, což byla prakticky většina národa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
