Hácha pět let ve funkci. Byl to zrádce, nebo dělal, co mohl?

V listopadu roku 1943 se v Protektorátu Čechy a Morava slavilo páté výročí od zvolení Emila Háchy prezidentem. Oslavenec se slavnostních manifestací ale téměř neúčastnil. Jeho zdravotní stav byl velmi špatný a události kolem sebe vnímal čím dál míň. Byl to zrádce, nebo muž, který v těžkých dobách dělal, na co mu síly stačily?

Protektorátní prezident Emila Hácha zemřel 27. června 1945 ve vězeňské nemocnici na Pankráci. Čekal tu na soud, který měl posoudit míru jeho kolaborace v období Protektorátu Čechy a Morava.

Čtěte také

„Když se o smrti prezidenta Háchy dozvěděl Jan Masaryk, prý se na chvíli zadíval z okna, a pak řekl něco v tom smyslu, že je dobře, že Hácha zemřel dříve, než se dostal před soud, protože jinak by to byla ostuda pro Československo,“ říká historik Martin Veselý.

Ze slov Jana Masaryka je patrné, že soud by Háchu jistě uznal vinným a zároveň že by takový výsledek byl poněkud sporný.

Zrádce?

Na Emila Háchu se skutečně dlouho pohlíželo jako na zrádce a přisluhovače nacistů. Pokud se na jeho situaci pokusíme podívat skutečně objektivně, získáme plastičtější a ne tak jednoznačný obraz. Milovník umění, anglofil, příležitostný překladatel, básník a také muž s osobitým smyslem pro humor a předseda Nejvyššího správního soudu Emil Hácha byl prezidentem zvolen 30. listopadu 1938.

Čtěte také

Do funkce nastoupil s tím, že je to jen na dva roky, jen aby zemi provedl obtížným obdobím po odtržení pohraničí. Nakonec bylo ale všechno jinak a jeho úkol byl mnohem těžší. Když se v listopadu 1943 slavilo pět let Emila Háchy ve funkci, byly české země už 4 roky okupovaným územím, čeští Židé byli vražděni v koncentračních táborech, stovky odbojářů byly popraveny nebo vězněny, země za sebou měla kruté období Heydrichiády a Hácha už pomalu ztrácel ponětí o světě.

Jeho zdravotní stav (trpěl arteriosklerózou) se rychle horšil. Jestliže v prvních letech protektorátu dokázal ještě některé projevy loajality vůči Němcům „zobchodovat“ za záchranu životů odbojářů, teď už nesvedl nic. Němcům se ale přesto, nebo právě proto hodil: už nic nechtěl a zároveň zachovával zdání kontinuity s druhou republikou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.