Byla první republika jen Masarykova a Benešova? Na Antonína Švehlu se mělo zapomenout

Antonín Švehla, politik, jeden z Mužů 28. října 1918 (* 15. 4. 1873 Praha; † 12. 12. 1933 Praha)
Antonín Švehla, politik, jeden z Mužů 28. října 1918 (* 15. 4. 1873 Praha; † 12. 12. 1933 Praha)

První československá republika trvala pouhých 20 let, přesto se k ní v řadě témat vracíme. S její existencí bývají spjata jména vrcholných politiků, nejčastěji pak T. G. Masaryka nebo Edvarda Beneše. Ale jedním z politiků, kteří byli pro dané období klíčovými, byl také Antonín Švehla.

Strohá informace zní: dlouholetý předseda agrární strany a významný politik, který byl na podzim roku 2018 vyznamenán prezidentem Milošem Zemanem. Kdo to ale byl?

Muž politického kompromisu

„Sedlák z Hostivaře, rodinnou tradicí měl být připoután k půdě. Převzít statek, zvelebit a předat synovi, tak jako to u sedláckých rodů bylo zvykem. Ale brzy se u něj projevily politické vlohy a postupně si vydobyl mimořádné postavení,“ odpovídá host pořadu, historik Jaroslav Rokoský.

Asociální první republika? Uzákonila osmihodinovou pracovní dobu, podporovala sociální bydlení i nemocenskou

Nezaměstnaní přespávají v cihelně, 1933

První republika trvala dvacet let. Více než padesát let pak trvalo období, kdy byla nejen zpochybňována, ale také odsuzována. Komunistické pojetí historie ji popisovalo jako přinejmenším asociální období, kdy lidé trpěli. Otázkou tedy zůstává, zda za první republiky sociální systém opravdu neexistoval?

Právě Švehlovo jméno patří také mezi pětici těch, které nazýváme „muži 28. října“. Podle Vladimíra Dostála právě tato pětice „jednala rychle, pohotově, chopili se vlády“. Švehla byl mužem, který se pohyboval především na domácí půdě, jak konstatuje Rokoský:

„On téměř nikdy nikam nejezdil. Po vzniku republiky se předpokládalo, že bude ministrem zemědělství. Ale stal se ministrem vnitra, aby udržel klid a pořádek. Byl to muž politického kompromisu.“

Tvůrce koaličního systému

Agrární strana – jejímž předsedou se Antonín Švehla stal – byla jednou z nejvýznamnějších politických stran daného období. Právě zemědělství bylo klíčovou obživou pro většinu obyvatel státu.  Politické aranžmá dané doby bylo klasická parlamentní demokracie, ale rychlé střídání vlád znamenalo jistá rozkolísání.

I proto existovaly některé specifické metody, jak uvádí historik Jaroslav Halada: „Pětka byl mimoparlamentní orgán, vlastně pětice nejvýznamnějších politiků vládnoucí koalice… Tento orgán zajišťoval akceschopnost koalice politických stran. Žádná totiž nebyla schopna sama vytvořit většinovou vládu, strany se musely spojovat ve vládní koalice. Ideovým tvůrcem koaličního systému byl Švehla.“

Nežádoucí migrace? Československo přijímalo imigranty od svého vzniku, dokonce i po únoru 1948

Odsun Němců z Brna na historickém snímku.

Téma imigrace je v současném veřejném prostoru frekventované, ostatně je trvale přítomno také v nejvyšších politických patrech a nese sebou řady diskuzí, polopravd i mýtů. Pohled do historie Československa může být pro některé překvapivý, protože od počátku vzniku státu po celá další desetiletí náš stát přijímal imigranty.

Důležitá byla Švehlova schopnost umět se dohodnout, nacházet společná stanoviska a napomáhat dohodám. Podíváme-li se na některé přelomové vnitropolitické události období první republiky, tak nelze opomenout rok 1926, kdy se právě Švehlovi podařilo do vlády přivést představitele německé agrární strany, německé křesťanské sociály, slovenské Hlinkovce a představitele Národní demokracie.

Účelové neobnovení strany

Důležitou roli Švehla sehrál také v podpoře opětovné kandidatury prezidenta Masaryka. Rokoský uvádí: „Mohl se v květnu 1927 stát prezidentem, s tím by souhlasil i prezident. Švehla to rázně odmítnul, dokonce slovy: ‚Nikdo mi neřekl, že Masaryk zemřel.‘“

Antonín Švehla umírá v roce 1933, ve svých 60 let. K jeho slovům se můžeme vracet i v současnosti: „Srdce na pravém místě. Právě tyto doby vyžadují, abyste pečlivě volili své vůdce, kterým svěřujete své osudy. Dbejte, aby měli na pravém místě – srdce, svědomí a rozum.“ 

Z paměti národa se ho snažili vymazat jak nacisté, tak komunisté. S tím souvisel také vznik Národní fronty po roce 1945, kdy byla zcela účelově „neobnovena“ agrární strana. A zapomenut měl být také její klíčový představitel Antonín Švehla.

Pořad Byla první republika pouze Masarykova a Benešova?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem byl historik Jaroslav Rokoský. 

Spustit audio

Související