Bylo prvorepublikové Československo ekonomickou špičkou? Odpovídá ekonomka Hana Lipovská

27. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Chlebeček: Alois Rašín

Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 přinesl řadu zásadních změn, které se týkaly veškerého života společnosti. Ekonomka Hana Lipovská, která je mimo jiné členkou Rady České televize, tvrdí, že si tehdejší klientelismus a korupce v ničem nezadaly se současným světem.

Účinkují: Hana Lipovská, ekonomka
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 16. 7. 2018

Jednou z nich bylo vytvoření samostatné měny a postavení životaschopné ekonomiky. Říkává se, že prvorepublikové Československo bylo ekonomickou špičkou dané doby, ale bylo tomu tak doopravdy?

Rozpad rakousko-uherské monarchie znamenal zásadní střih do dosavadních ekonomických vztahů uvnitř rozsáhlého soustátí, byly přerušeny dosavadní hospodářské vazby a dopravní spoje.

První republika – idylická doba, nebo období korupce a skandálů?

TGM (Tomáš Garrigue Masaryk) v roce 1920

Vznik Československa byl spjat s řadou ideálů, nadějí i romantických představ. Co všechno uděláme jinak, lépe a ohleduplněji – i tak by šla do jisté míry shrnout tehdejší atmosféra. Podíváme-li se na dané období podrobněji, nalézáme skandály a aféry, které se týkaly vlastně všech oblastí společensko-politického života.

„České země patřily tradičně k průmyslově nejrozvinutějším částem Rakousko-Uherska. Strukturálně převažovala v československém průmyslu těžba uhlí a spotřební průmysl, textilní, sklářský, cukrovarnický, pivovarnický atd. Tento průmysl byl však ve vysoké míře odkázán na dovoz surovin,“ uvádí historička Dagmar Moravcová v Dějinách zemí Koruny české.

Připomeňme také rozdíly ve stupni industrializace jednotlivých částí státu, důsledky války spolu s inflací a také nový stát se musel vyrovnávat s hledáním nových odbytišť a vznikem nových celních bariér.

Výraznou postavou byl tehdejší ministr financí a jeden z „mužů 28. října“ Alois Rašín, „kterému by ve Spojených státech stavěli pomníky a my máme pouze po něm pojmenované jedno nábřeží,“ dodává v pořadu Jak to bylo doopravdy ekonomka Hana Lipovská. 

Dvacetikoruna s portrétem Aloise Rašína z roku 1926

„Šlo mu celou dobu o jediné, pracovat a šetřit. Šlo mu o úspory státu i rodiny. Byl přesvědčený, že aby se mohl nový stát etablovat, tak musí dokázat, že je schopen se starat sám o sebe. A že se o něj nebude ze zahraničí muset starat. Byl to právník, k jeho nepřátelům patřila levice, a také poměrně silná německá menšina. Domníval se, že právě oni nepatří k podporovatelům nového státu. Stenozáznamy jednání parlamentu dané doby nám to potvrzují, docházelo mezi nimi k velkým přestřelkám,“ upozorňuje Lipovská.

60 miliard korun

K Rašínovým úspěchům je třeba připočítat měnovou reformu, která byla základem hospodářské prosperity. Výměna bankovek proběhla 26. února 1919 a její součástí byla poměrně velká podpora.

Stejně jako při zakládání zlatého pokladu, který se stal základem pro další budoucnost státu, sbírka – která se stala základem pro daný zlatý poklad - byla vyhlášena počátkem listopadu 1918. Nebylo výjimkou, že lidé do ní darovali i své zlaté snubní prsteny  takové bylo nadšení z nového státu.

Až do morku kostí poctivý, obdivovaný i nenáviděný Alois Rašín. Třikrát ve stínu smrti

Alois Rašín

Dokument o muži 28. října a jednom z tvůrců nové Československé republiky. Poslouchejte až do 4. prosince 2017.

Pokud si představujeme prvorepublikovou ekonomiku současným úhlem pohledu, tedy ekonomiky liberální, tak se velmi mýlíme. Tehdejší svět byl postavený na oborových syndikátech, které byly základem pro další možnost dovozu či vývozu. Svým způsobem to byl dohled a kontrola nad zahraničním obchodem.

Syndikáty se stávaly centrem kritiky především ze strany středních a malých podniků. To proto, že byly doménou zástupců těch největších firem – vývozních i dovozních.

Stranou nezůstávaly další úřední kvóty, licence a kartely. Zcela specifickým světem byl bankovní sektor – v jistých ohledech byl tak blízce spojený a propojený se světem politickým – že se stával jedním z hlavních faktorů rozhodujících takřka „o všem“, co se v zemi dělo.

Klientelismus a korupce?

Pravděpodobně vás tak nepřekvapí, že „klientelismus a korupce by si tehdy v ničem nezadaly se současným světem,“ uvádí jako další z atributů ekonomického prostředí nově vzniklé republiky Lipovská.

Přivedl na svět korunu. Alois Rašín se narodil před 150 lety, jeho život ukončila kulka anarchokomunisty

Alois Rašín na pamětní desce domu v pražské Žitné ulici 562/10, kde bydlel a před nímž byl postřelen

Alois Rašín se narodil před sto padesáti lety. Do dějin se zapsal především jako ministr financí. Jeho život se ale neodehrával jen mezi čísly a penězi. Narodil před 150 lety, 18 října 1867.

Pohled na první republiku se měnil, v období poválečném byl do značné míry opuštěn a po komunistickém převratu patřila tato historická éra k těm zavrženíhodným, jistý náznak změny přineslo reformní hnutí Pražského jara. Po roce 1989 jsme se právě k tomuto období začali obracet, možná až s jistou mírou neodůvodněné glorifikace.

Bylo prvorepublikové Československo ekonomickou špičkou? „Máme jedno zásadní číslo, ke kterému se vztahujeme. Stanovil ho profesor Engliš a byl to odhad našeho národního jmění a číslo 60 miliard korun. My ale nevíme, zda to bylo hodně nebo málo. Pomoci nám může srovnání jistého dobového žebříčku. V něm bylo uvedeno tehdejších 42 prvních států světa, my jsme patřili mezi první třetinu. Byli jsme těsně za Řeckem, dnes jsme také těsně vedle Řecka. ČSR nebylo špičkou, jako třeba Velká Británie, ale stálo si velmi dobře. Mýtus samotný souvisí s národní hrdostí, československá ekonomika byla vydupána ze země a z tohoto hlediska učinili „muži 28. října“ velký úspěch.“

Poslechněte si reprízu celého pořadu v audiozáznamu.

Spustit audio

Související