Jan Bednář: Odešla mluvčí Charty 77 Zdena Tominová
Po nedávném úmrtí filozofa a bývalého mluvčího Charty 77 Ladislava Hejdánka odešla v neděli navždy další mimořádná osobnost občanského hnutí, které se od 70. let u nás pokoušelo obhajovat lidská práva – v době a režimu, který tato práva zásadně neuznával.
Zdena Tominová spolu se svým mužem, jiným originálním filozofem tehdejšího disentu Juliusem Tominem, tvořili dvojici nepřehlédnutelných osobností, výrazně viditelných intelektuálů pražského politicky nekonformního života.
Julius po vzniku Charty 77 vedl obdivuhodný filozofický seminář tzv. podzemní univerzity, zatímco Zdena uměla mimo jiné brilantně tlumočit vše, o čem se mluvilo, zahraničním návštěvníkům v různých světových jazycích. Její jazykové schopnosti byly fenomenální, což se zvláště hodilo v době, kdy Tomin pozval na seminář ve svém bytě evropské akademiky a oni opravdu přijížděli přednášet.
Mluvčí Charty 77 se stala Zdena Tominová na začátku roku 1979, kdy se represe proti nekonformním občanům stupňovala. Historický okamžik vzájemného předávání funkcí mluvčích Charty 77 zachycuje dobová fotografie. Na snímku stojí Václav Havel, Jiří Dienstbier, Václav Benda a Ladislav Hejdánek, před nimi sedí v křesle profesor Jiří Hájek a Zdena Tominová. Všichni se usmívají do objektivu – vzácně pokojné setkání skoro všech mluvčích Charty 77 (s výjimkou Marty Kubišové a Jaroslava Šabaty, který byl právě ve vězení).
Akce Asanace
Náročnou a nevděčnou funkci „mluvčí Charty 77“ zastávala Zdena Tominová po celý následující rok a byla to opravdu dramatická doba. Už za čtyři měsíce byli oba její kolegové ve funkci (Charta 77 měla tři mluvčí) Jiří Dienstbier a Václav Benda zatčeni a obviněni z podvracení republiky.
Čtěte také
V té chvíli, kdy jen ona sama reprezentovala formálně hnutí několika set signatářů, nastal dramaticky nejtěžší okamžik. Dne 5. června 1979 pozdě večer ji přepadl ve dveřích domu, kde Tominovi bydleli, maskovaný muž – čekal ve tmě za dveřmi a když otevřela, praštil ji obuškem do hlavy. Hororovou scénu přerušili náhodně se vracející sousedé. Útočník před svědky utekl a Zdena skončila „jen“ s otřesem mozku v nemocnici.
Existuje důvodné podezření, že útok byl součástí akce, kterou Státní bezpečnost tehdy tajně nazývala „Asanace“ a jejíž cíl, jak jsme se později dozvěděli černé na bílém, spočíval ve snaze vypudit ze země drsným zacházením zvláště nepohodlné občany a donutit je, aby se vystěhovali.
Rodina Tominových odjela na jaře roku 1980 do Oxfordu, kde měl mít Julius angažmá na univerzitě, načež jim režim jako „nepřátelům státu“ odebral občanství, aby se už nikdy nemohli u nás domáhat svých práv.
Ve svobodné Británii se později manželé Tominovi rozešli a Zdena pak pracovala v československé redakci BBC v Londýně ve vysílání pro Československo, ale také se v cizí zemi úspěšně uplatnila jako spisovatelka.
Po listopadu 1989 patřila k exulantům, kteří se už domů nevrátili. Teprve nedávno přijela do Prahy „natrvalo“ za synem Markem a vnučkou Ursulou.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka