Alexandr Mitrofanov

Při pohledu na sál, v němž se 28. listopadu konal Celosvětový ruský lidový sněm, by se jeden neubránil pocitu, že zde natáčejí remake filmu 1984 podle George Orwella.

Často dokáže umělecké dílo vzniklé v určitém společenském prostředí přiblížit atmosféru lépe než sociologický průzkum. Nebo přesněji řečeno dokáže ji přiblížit jinak.

Patriarcha moskevský a veškeré Rusi, nejvyšší představitel Ruské pravoslavné církve Kirill si nedávno veřejně postěžoval, že jeho země je veliká, ale žije v ní málo lidí.

Ve čtvrtek jsem se v pražském Lichtenštejnském paláci díky pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů zúčastnil konference Ruský imperialismus 1939/45 – 2023.

V Moskvě zmlátili policisté Tamerlana Marzojeva před očima jeho těhotné ženy. Policisté ho zastavili proto, že jako rodák ze severní Osetie vypadal jinak než klasický Rus.

Po půldruhém roce války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, v Rusku a v exilu vznikají úvahy o budoucnosti. Lze mezi nimi objevit groteskní představy o dalším vývoji.

Maďarský premiér Viktor Orbán v Číně tiskl ruku diktátorovi Vladimiru Putinovi. Maďarsko je členem EU a NATO. Co znamená podání ruky pro politika z demokratické země?

Mezi ruskými exulanty i v prostředí neruských pozorovatelů se často vyskytuje názor, že s odchodem Vladimira Putina může v tamní společnosti dojít k poměrně rychlým změnám.

Následující slova jsou citátem Vladimira Putina z únoru 2023: „Rusko je otevřená země a zároveň svébytná civilizace. V tomto tvrzení není obsažen nárok na nadřazenost.“

Čas od času mě někdo požádá, abych vysvětlil, jak to vypadá v Rusku. Žádný tazatel nepředpokládá, že ho odkážu na sáhodlouhou analýzu, neřkuli na obsáhlou vědeckou práci.