Lída Rakušanová

Majitelé lyžařských vleků už zasněžují svahy českých hor. Z Berlína zví výzvy, aby lyžařské areály v celé EU neotevřely před 10. lednem, jako hlas volajícího na poušti.

Nic si nepředstírejme: většina lidí v této zemi má momentálně jiné starosti než vzpomínat na to, co se tady před jednatřiceti lety, 17. listopadu 1989, vlastně stalo.

Na utajený sraz naší rodiny přijela do Jugoslávie rok před sametovou revolucí patnáctiletá neteř v bílé mikině potištěné perokresbovými řády a vyznamenáními.

Výše stamiliardových dluhů, o kterých byla v uplynulých dnech v parlamentu řeč při debatě o státním rozpočtu na příští rok, je pro normálního smrtelníka obludná.

Zatímco lidé v Česku si mohou současnou covidovou katastrofu vysvětlovat bezstarostným létem a chaotickým postupem vlády, nemají si naši němečtí sousedé co vyčítat.

„Covid-19 není vědecký fenomén. Je to přírodní katastrofa,“ řekl uprostřed léta epidemiolog Christian Drosten, hlavní vědecká autorita v boji s pandemií v Německu.

Pacienti s covidem-19 přibývají v nemocnicích po stovkách a vláda Andreje Babiše (ANO), ještě nedávno odmítající předpovědi odborníků jako zbytečnou paniku, vysílá SOS.

Omezující opatření uplatňovat jen regionálně, tedy pouze všude tam, kde se šíření nákazy covidem-19 začne vymykat kontrole. To bylo poučení z jarní vlny pandemie.

Od čtvrtečního odpoledne jednají vrcholní evropští politici v Bruselu o tématech, která se na ně zvenčí valí jako velká voda.

Nejen v České republice dostane protagonista tažení proti koronaviru vysoké státní vyznamenání.