Alexandr Mitrofanov

Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. 

V Česku je běžné, že ve školní třídě visí portrét hlavy státu. Stejnou tradici mají v Rusku. Je proto obvyklé, že nad tabulí bývá umístěn portrét Vladimira Putina.

Od ledna jsem prováděl experiment, o kterém jsem se i několikrát zmínil. Víceméně náhodou jsem dostal nabídku zapojit se do skupiny někdejších spolužáků z vysoké školy.

Rusové, jejichž názory se vyplatí přečíst nebo poslechnout, protože je mohou vyjádřit svobodně, jsou momentálně mimo Rusko. Zmíním dnes dva. 

Za poslední tři roky se v Rusku zdvojnásobila poptávka po čínštině. Podle údajů agentury Superjob z roku 2024 se 14 procent Rusů chce naučit čínsky.

V půlce končícího týdne se v jednom z ruských telegramových kanálů objevila informace, že se Kreml definitivně rozhodl zakázat Rusům volat přes WhatsApp a Telegram. 

Buď je člověk pro Ukrajinu, nebo pro Rusko, třetí možnost není? Jenže mnozí ruští emigranti by to chtěli jinak: proti Putinovi, ale pro velké Rusko.

Boris Akunin ve své knize Zlatý řetěz na dubisku popisuje základní charakteristiky ruského státu, které zůstávají stejné od doby, co je Ivan III. převzal od Čingischána.

Michael McFaul přednáší na Stanfordově univerzitě, je specialistou na Rusko. Byl poradcem prezidenta Obamy a velvyslancem v Moskvě. Putinův režim mu zakázal vstup do země.

V Ústavě Ruské federace je odstavec 5 článku 29, který praví: „Cenzura se zakazuje.“ Přesto má být ruská cenzura ještě tužší než je teď. Jak je to možné?