Alexandr Mitrofanov: Slábne v Rusku režim, nebo jen Putin?
V poslední době se v západních médiích včetně českých objevily články, z jejichž obsahu vyplývá, že situace v Rusku má tak výrazné krizové rysy, že dochází ke slábnutí režimu a lze očekávat ukončení války s Ukrajinou a následné změny ruského politického systému.
Jde o pochopitelnou snahu podat západním konzumentům mediálního obsahu pozitivní zprávu. V souvislosti s Ruskem jsou totiž podrobeni takovému množství negativních faktů, a mají přiznané nebo nepřiznané obavy, že válka na Ukrajině zhoršuje jejich život a může ho zhoršit ještě více, že se vděčně chytnou každé naděje na jiný vývoj v tamních končinách se stejnou vervou, s jakou se tonoucí chytá stébla.
Čtěte také
Tonoucímu však stéblo nepomůže. Potřebuje pevný klacek, který by mu pomohl překonat smrtelné nebezpečí. Jsou tedy zmíněné zvěsti o údajném slábnutí ruského režimu stéblem, nebo klackem?
Jako hlavní faktory ruské krize se uvádí neúspěchy tamní armády na frontové linii, úspěšné útoky ukrajinských ozbrojených sil na ruskou energetickou infrastrukturu a s tím spojený všeobecný nedostatek benzínu a celkové zhoršení ekonomické situace generující snížení životní úrovně běžných občanů Ruské federace.
Výhonek systému
Podvědomě, v rámci euroatlantického způsobu myšlení, se v těchto článcích zračí naděje, že tak výrazná krize musí zákonitě vést ke změnám ve společnosti. Zdola by se měl ozvat nespokojený lid, kterému se den co den viditelně zhoršují životní podmínky.
Čtěte také
Shora by měly zatlačit elity, jejichž politický i byznysový rozvoj dusí Putinova tvrdohlavost, se kterou prosazuje stále větší eskalaci války nehledě na následky nejen na ničené Ukrajině, ale ani v Rusku samotném.
Jaká je reálná situace? Lid brblá, ale žádných akcí schopen ani ochoten není. To je specifikum ruské mentality, které se musí brát v úvahu při posuzování vývoje i jeho vyhlídek.
Mechanické dosazení euroatlantických vzorců chování vede k nesprávné interpretaci a nesplnitelným nadějím. Rusové podle všech dostupných informací vnímají tuto krizi jen jako další v nekonečné řadě Jobových zvěstí, a jejich reakce je tradiční: přizpůsobit se a přežít.
Čtěte také
Elity? Tady si pomůžu s poznatky ruské ekonomky a politoložky Alexandry Prokopenkové. Vydala knihu Státní zaměstnanci, ve které shrnuje svou komunikaci s lidmi z vyšších pater ruského státu. Závěr? Rádi by přivítali změny, ale musí je udělat někdo zvenčí. Jejich velkou nadějí a následně velkým zklamáním byl Donald Trump. Že by se o něco přičinili sami? Ne, na to se příliš bojí Putinových tajných.
Putin navíc má k dispozici téměř 400tisícovou Rosgvardiju, která je cvičena na potlačování vnitřních nepokojů a je svým patronem dobře živena. Jsou tedy naděje na změnu jen pověstným stéblem?
Ne tak docela. Pokud Putin nezničí Ukrajinu, bude nakonec doma zavržen jako slabý car. Ale Putin je pouze výhonek systému. Ten zůstane.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
