Barbora Tachecí

Jaká kořeny má Putinova válka na Ukrajině a jak je možné, že ji většinová ruská společnost schvaluje? Hostem Osobnosti Plus je historik a ukrajinista David Svoboda.

Západní svět trne, co Putin vyhlásí 9. května. „Spekuluje se, že oficiálně zahájí válku, případně vyhlásí nějakou formu mobilizace,“ říká politický geograf Martin Lepič.

„Rusové měli možnost demokracii ochutnat. Problém je, že se ta demokratičnost nerozvinula a že se tím zklamali,“ říká Martina Klicperová-Baker.

Ruský pohled na svět je problematický v tom ohledu, že nezohledňuje vlastní chyby, tvrdí historik a filozof Petr Hlaváček.

„Každý civilista musí být vyfiltrován. Funguje to tak, že je prověřen databází policie, nebo je poslán do filtračního tábora,“ říká novinář Tomáš Vlach.

Zatímco média dnes a denně vyhlašují Rusku válku, tak americká administrativa chce ze sakncí omilostnit Putinovu rodinu, diví se režisér Robert Sedláček.

„Jediné řešení, jak jednat s Putinem, je konec Putina. Tady není šance dohodnout smír či kompromis,“ myslí si dramatik a novinář Karel Steigerwald. 

„Politické proklamace bych nebral úplně vážně. Spíš bych to vnímal jako mobilizaci,“ komentuje výroky Borise Johnsona o ruské výhře války politický geograf Jan Kofroň.

„Válka na Ukrajině ukázala, jak je Evropa rozdělená politicky. Jaké má rozličné zájmy, a to dokonce i z hlediska primární bezpečnosti,“ říká analytik Josef Kraus.

„Pokud by Rusko mělo úplně zničenou ekonomiku, tak to povede k jinému rozdělení globální ekonomiky. Určitě dojde ke vzniku železné opony,“ uvažuje ekonomka Jana Matesová.