Pithart: Ubývá demokracie i kvůli technologiím. Koukáme na obrázky, proto máme dojmy a chybí pojmy
Možná jsme poslední generací, která ještě žila v demokracii, cituje Petr Pithart (KDU-ČSL) bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. „Možným příznakem konce jsou především Spojené státy, ke kterým jsme se vždy upínali s nadějí, inspirovali jsme se jimi a blahořečili jsme moudrosti amerických státníků. Dnes tam je jeden člověk, který buď zešílel, nebo byl šílený vždycky, a nevíme dne a hodiny, co řekne,“ zamýšlí se někdejší politik a disident Pithart v Osobnosti Plus.
Obdobná situace ale nastává i v dalších zemích. Podle Pitharta a dat americké organizace Freedom House ve světě svobody a demokracie ubývá na úkor autoritářských lídrů.
Čtěte také
Demokracie ubývá i v Česku, soudí. „Byla období, kdy zřetelně ubývalo demokracie, pamatuju si zejména dobu, kdy vznikala opoziční smlouva. Na ní nebylo zlé, že její autoři Václav Klaus a Miloš Zeman chtěli náš typ demokracie přetočit k tomu britskému, ale způsob, jakým to chtěli udělat, byl varovný,“ popisuje Pithart s tím, že jejich volební zákon byl protiústavní a důsledky společnost pociťuje dodnes.
Dalším pokusem o oslabení svobody je podle něj aktuálně velmi kritizovaný návrh na zrušení koncesionářských poplatků.
Čtěte také
„Politici se v těchto dnech poněkolikáté pokouší změnit postavení veřejnoprávních médií. Pokus o změnu, která se týkala spíše personálií, prohráli a pak přišla doba, kdy si skupovali velké deníky,“ rekapituluje Pithart poslední čtvrt století.
„Pokus získat veřejná média, který nás čeká v těchto dnech, je velmi významný posun. A bude hrozně záležet, jak se k tomu společnost postaví. Ale zdá se, že se k tomu staví dobře,“ poukazuje na dosavadní protesty.
Uzavírá se historická etapa?
Největší naděje na zachování demokracie Pithart aktuálně vkládá do Ústavního soudu, který má pravomoc předkládané zákony na pomezí dosavadního legislativního pořádku zrušit a celistvost institucí obhájit.
Čtěte také
Politika sama totiž tento proces nezajistí, protože v ní proti sobě stojí dva odlišné principy: tradiční politické strany, které i ve svém vnitřním fungování zachovávají principy demokratického soupeření, a hnutí, jež jsou organizována kolem jednoho člověka stejně jako soukromé firmy.
Proměňuje se ale i společnost, veřejné mínění, očekávání a preference. A to jak v Česku, tak i ve zbytku světa, charakterizuje bývalý politik.
„Člověk se bojí říci tak odvážná slova, že se uzavírá jedna historická etapa, ale všechno mě k tomu vede. Souvisí to se změnou technologií, kterými spolu lidé komunikují,“ uzavírá Pithart. „Dřív byli všichni čtenáři knih. Dneska koukáme na obrázky, proto máme dojmy a chybí nám pojmy.“
Jak pevná je dnes naše demokracie? Proč si přestáváme rozumět? A obstojí malá země ve světě, kde znovu rozhoduje síla? Dozvíte se v Osobnosti Plus, ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


