Luboš Palata

Evropský parlament zasedal poprvé po roce a půl ve Štrasburku, a tak jsem si tuto mimořádnou příležitost nemohl nechat ujít. 

Dlouhé roky jsme měli ve střední Evropě pocit, že dějiny pro nás někdy po roce 2000 skončily. A skončily tím, čemu se ve filmové branži říká happy end. 

Česko-polský spor o pokračování těžby v obřím hnědouhelném dole Turów u českých hranic dostal úplně nový rozměr.

Češi, přinejmenším lidé kolem Hrádku nad Nisou, mohli v pátek několik hodin slavit.

Pojďme si to říci hned na začátek. Tak tohle se nám, milí Češi a Němci, opravdu nepovedlo. Česko-německé vztahy jsou po roce koronaviru v troskách.

„Žádný takový dopis na českém ministerstvu zdravotnictví nepamatuji,“ napsal v mailu týdeníku Respekt náměstek ministra Radek Policar. 

Skoro tři desítky let se na mezistátních jednáních mezi Českem a Polskem pravidelně vyskytovala věta, že mezi Varšavou a Prahou nejsou žádné problémy. 

Rusko bude muset snížit počty svých diplomatů v Česku na úroveň velvyslanectví malé evropské země. Z ambasády, která byla nejsilnější v regionu, nezbude kámen na kameni.

Budoucí nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek je přes své mládí natolik zkušený, že ví, že za půl roku, který mu zbývá do voleb, se toho příliš stihnout nedá. 

Jsme nejhorší covidová márnice světa. Počet zemřelých s covidem na milion obyvatel je tu nejhorší na celé planetě. Stojí to za neustálé opakování. Jsme nejhorší na světě.