Luboš Palata: Česko se nezajímá o dvě stě tisíc voličů, občanů zemí EU
V České republice žije hodně přes dvě stě tisíc cizinců, občanů Evropské unie, občanů, kteří mají právo volit a být voleni v českých obecních a evropských volbách. V samotné Praze je to hodně přes šedesát tisíc voličů, tedy pro porovnání voličské síly více než tři celé Prahy 1. Přesto jich přišel opět volit jen zlomek.
Důvodem není jen nevůle těchto v uvozovkách cizinců, protože mnozí z nich se tak necítí, ale také nulový zájem českého státu o podchycení této významné skupiny voličů. A také stále ještě překážky, které jim Česká republika kladla a klade.
Volební právo ano, informace nikoli
Čtěte také
Až 1. ledna tohoto roku vstoupil v platnost zákonný akt, který konečně srovnal podmínky cizinců ze zemí Evropské unie s Čechy alespoň v těch základních parametrech, tedy pokud jde o právo volit a být volen. Cizinci z unijních zemí však stále nedostávají do schránek obálky s kandidátkami, to jsme zase odložili až na ty další volby. Stát se také, na rozdíl od mnoha zemí v západní Evropě, nesnaží naše evropské spoluobčany oslovovat a vyzývat je k uplatnění volebního práva.
Také jim v těchto volbách jasně neřekl, že stačilo vzít platný občanský průkaz nebo pas a povolení k trvalému či přechodnému pobytu a přijít do volební místnosti ve svém volebním okrsku, kde je podle zákona museli dopsat na seznam voličů a nechat odvolit. Ani to jim český stát nebyl schopen jasně sdělit. Natož aby je na ty seznamy voličů zapsal sám, jak by to člověk v počítačové době ve třetím desetiletí jednadvacátého století očekával. Také je tu téměř nulová komunikace v cizích jazycích, jak v celé státní správě, tak ohledně voleb. A také těžko skrývaná obava, co by ty desítky tisíc cizinců vnesly za zmatek do volebních místností, kdyby se s nimi volební komise musely domlouvat aspoň anglicky.
Evropští spoluobčané jako součást místního života
Do České republiky se přitom vedle Slováků, u nichž mnohé usnadňuje nulová jazyková bariéra, začínají stěhovat i cizinci z jiných zemí Evropské unie, dokonce i ze západní Evropy. Pokud chceme, aby se Česko dotáhlo na vyspělou část států Evropské unie, měli bychom tady cizincům z EU vytvořit co nejpříjemnější podmínky k životu. Nabídnout jim třeba kurzy češtiny, přednášky o dějinách Česka nebo se je snažit prostřednictvím voleb zapojit do života v místech, která si zvolili ke svému trvalému nebo dočasnému pobytu. A k tomu politický život a pocit, že můžete jako volič ovlivňovat dění v místě, kde žijete, určitě patří. Proto by už příští české obecní volby měly myslet i na naše evropské spoluobčany. Tedy pokud se chce Česko pokládat za Evropu a Češi za Evropany.
Autor je evropským editorem Deníku
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
